Topolánkova slova podpořil i ministr financí Miroslav Kalousek. "Je to velmi nespravedlivý návrh, nevede k žádnému cíli. Národ neměl elitu jen mezi sportovci," řekl Kalousek na tiskové konferenci.
"Pan Topolánek zřejmě netuší, co obnáší vrcholový sport. Ve světě je odměňování bývalých úspěšných sportovců běžné. Mrzí mě to, ty peníze si zaslouží," řekl iDNES.cz poslanec ČSSD Pavel Ploc.
Bývalý skokan na lyžích a olympijský medailista z 80. let byl jedním z předkladatelů návrhu. Boj o rentu pro bývalé úspěšné reprezentanty vzdát nehodlá. Šanci bude mít u poslanců a senátorů, kteří bez ohledu na stanovisko vlády budou o osudu zákona rozhodovat.
"Nemám k tomu co říct. Doufám, že se k tomu pan předseda olympijského výboru Jirásek náležitě postaví. Je to velká škoda," komentoval pro iDNES.cz rozhodnutí vlády Oldřich Svojanovský, předseda Klubu olympioniků.
Osm tisíc k životu nestačí, zaslouží si víc
Předkladateli zákona jsou bývalý reprezentant ve skocích na lyžích a držitel dvou medailí ze zimních olympijských her Pavel Ploc z ČSSD, jeho partajní kolega Karel Šplíchal a bývalý předseda sportovního podvýboru Sněmovny Petr Bratský z ODS. - více zde
Zatímco bývalí policisté, prokurátoři nebo armádní důstojníci mají i po změně režimu nárok na doživotní rentu, celá řada bývalých špičkových sportovců žije na pokraji sociální nouze.
"Máme zjištěno, že někteří olympionici pobírají důchod 7.800 korun," řekl iDNES.cz předseda Klubu olympioniků, bývalý veslař Oldřich Svojanovský. Sám reprezentoval na mnichovské olympiádě.
Právě sociální situace mnoha bývalých reprezentantů byla hlavním trumfem poslance Bratského a jeho kolegů. Komunistický režim sportovcům neumožňoval vydělat si částky, jakých dosahují dnešní olympionici.
Renta pro sto lidí
Nárok na zvláštní doživotní rentu by měli mít pouze držitelé zlaté, stříbrné nebo bronzové olympijské medaile. Státní rozpočet by nový zákon stál přibližně 27 milionů ročně. Týkal by se asi 100 lidí.
Mezi lidmi, kteří by podle poslaneckého návrhu měli mít na částku nárok, jsou například legendární skokan na lyžích Jiří Raška, gymnastka Věra Čáslavská nebo hráči fotbalové reprezentace, která v roce 1981 vyhrála olympiádu v Moskvě.
Kdo přesně je na seznamu kandidátů pro doživotní rentu, ovšem Český olympijský výbor před novináři tají. "Sestavili jsme ho na základě jejich platových výměrů, musela bych se jich nejdřív zeptat, než bych vám ho poslala," reagovala na žádost iDNES.cz sekretářka ČOV Helena Jelínková.
Bratský čekal hádku o částku, ne o zákon
"Vím, v jakých podmínkách dožívali či stále žijí mnozí z lidí, kteří hodně vykonali pro reprezentaci a šíření dobrého jména naší země. Především pro ně by byla nějaká renta určena. Navržená částka se může změnit, stejně jako podmínky nároku na tuto dávku," přiblížil iDNES.cz důvod pro ´spolčení se´ s opozičními poslanci Petr Bratský.
"Očekávám, že se kolegové k našemu návrhu postaví vstřícně. Diskusi předpokládám jen o výši příspěvku," řekl ještě před jednáním vlády optimistický Bratský.
Po sportovcích vědci
Medailisty z olympijských her už několik let podporuje prostřednictvím sociálního programu Český olympijský výbor (ČOV).
"Jednou za rok jim vyplatíme kolem deseti tisíc korun, což je maximum, co můžeme poskytnout," upřesnil jeho místopředseda Jiří Zedníček. Pouze letos ČOV olympionikům mimořádně vyplatil o něco víc - přibližně 45 tisíc korun.
"Je to jenom první fáze. Do budoucna bychom rádi navrhli i další skupinu lidí, kteří se zasloužili o dobré jméno naší země v zahraničí. Třeba akademiky," dodal poslanec Bratský.
Ocenění pouze olympioniků se nelíbí odpůrcům návrhu. Proč by neměli být oceněni také úspěšní reprezentanti z evropských a světových šampionátů? ptají se. "Je to příliš velká skupina lidí," odpovídá další z autorů návrhu Pavel Ploc.
Podobný zákon, jaký navrhuje trojice poslanců, existuje také v Maďarsku a Polsku. Zatímco polští bývalí olympionici dostávají k důchodu příspěvek pět set dolarů, v Maďarsku je to jeden tisíc eur.
