Ilustrační foto

Ilustrační foto | foto: Monika Hlaváčová, MF DNES

Vláda nechce romské děti ve zvláštních školách, bude to stát miliardy

  • 531
Kolem patnácti miliard korun ročně by mělo ministerstvo školství investovat do potírání segregace romských dětí. Počítá s tím strategie, která má zlepšit podmínky v sociálně vyloučených lokalitách. Vláda ji schválila na svém středečním jednání. Peníze zajistí ministerstvo, část by měla přijít ze strukturálních fondů.

Strategie boje proti sociálnímu vyloučení na období 2011 až 2015 resortu ministra Josefa Dobeše ukládá, aby romské děti z chudých poměrů začleňoval do hlavního vzdělávacího proudu.

Dojde například k výraznému zeštíhlení počtu praktických škol, které jsou známější jako školy zvláštní. "Jsou do nich často zařazovány děti, u nichž je socio-kulturní handicap zaměněn za diagnózu lehké mentální disfunkce," uvádí vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková.

Koncepční dokument se kromě školství věnuje i bezpečnosti, zaměstnanosti (a dávkovým systémům), bydlení, sociálním službám (rodině a zdraví) a regionálnímu rozvoji. Celkem přináší desítky opatření, která mají zlepšit situaci v sociálně vyloučených lokalitách.

Stát za jejich realizaci zaplatí miliardy korun. Největší položka bude právě na bedrech ministerstva školství. Podle odhadů vyčíslených ve strategii by měl resort na boj proti sociálnímu vyloučení ročně vynaložit zhruba 15 miliard korun. Záleží však, v jakém rozsahu opatření uskuteční. U některých bodů navíc odhad finanční náročnosti chybí.

Mateřské školky by měly být dostupné pro všechny

Ministerstvo by mělo najít v rozpočtu například 5 miliard na programy na základních školách, ve kterých se budou žáci rozhodovat o budoucím povolání či pokračování ve studiu. Dalších 900 milionů bude potřeba na zvýšení normativu na žáka se sociálním znevýhodněním, dostupnost mateřských školek pro všechny děti ze sociálně vyloučených lokalit vyjde na 2,4 miliardy.

Do roku 2015 by se měla prodloužit povinná školní docházka. Žáci by si po základní škole museli udělat minimálně výuční list.

"Na ministerstvu školství i dalších resortech to prošlo připomínkovým řízením a je to odsouhlasené. Resorty souhlasily, že najdou prostředky ve svých rozpočtových kapitolách, popřípadě někde jinde," podotýká Šimůnková. Jednou z možností je podle ní čerpání peněz ze strukturálních fondů, například Evropského sociálního fondu.

Podle Lenky Ficové z odboru speciálního vzdělávání, prevence a institucionální výchovy ministerstva školství je strategie natolik významný dokument, že by peníze na plnění opatření měly jít ze státního rozpočtu přednostně.

Je to revoluční materiál, míní zmocněnkyně

Strategii připravila ve spolupráci s ministerstvy vládní Agentura pro sociální začleňování. Dokument vznikal přes rok, původně měl být hotový již na jaře. Kabinet jej dostává na stůl v době, kdy panuje napětí v sociálně vyloučených oblastech na severu Čech.

"Myslím, že je to revoluční materiál a první komplexní materiál na vládní úrovni, který by měl řešit problematiku sociálního vyloučení, což považuji za velký úspěch," říká Šimůnková, do jejíž působnosti agentura spadá.

Podle pět let staré studie ministerstva práce a sociálních věcí se v Česku nachází 310 vyloučených lokalit, které jsou ze 70 až 80 procenty obývané Romy. Odborníci odhadují, že od té doby se počet lokalit zvýšil na zhruba 400.

Stát bude více potírat lichvu, chce omezit i odebírání dětí z chudých rodin

Zajistit lepší bezpečnost by v jednotlivých lokalitách mělo zřízení pracovních skupin složených ze zástupců místní samosprávy, policie či terénních pracovníků. "Budou spolu více komunikovat a vyměňovat si informace. Ukázalo se, že není úplně dostatečná spolupráce. Možná proto to teď na Šluknovsku dopadlo tak, že tam vláda musela poslat velký počet policistů navíc," říká Šimůnková.

Problematice lichvy, která je v chudinských ghettech velmi rozšířená, by se v Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu měli věnovat dva specialisté.

V oblasti bydlení se navrhuje například výstavba sociálních bytů nebo zřízení krizových či cvičných bytů, kde si lidé budou přivykat na nájemní bydlení. Zaměstnanost by se měla zlepšit posílením veřejně prospěšných prací či zavedením povinnosti u veřejných zakázek angažovat určité procento dlouhodobě nezaměstnaných lidí.

V rizikových regionech by se také měla zlepšit dostupnost zdravotní péče a posílit sociální služby. Obce budou v této oblasti vytvářet střednědobé koncepční plány. "Mělo by dojít i k daleko větší spolupráci rodin s orgány sociálně-právní ochrany dětí a zamezit odebírání dětí z rodin," podotýká zmocněnkyně.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video