Ministr spravedlnosti Pavel Blažek navrhoval na vládě, aby platy soudců byly větší, než vláda nakonec navrhla, ale neuspěl.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek navrhoval na vládě, aby platy soudců byly větší, než vláda nakonec navrhla, ale neuspěl. | foto: Radek Miča, MAFRA

Vláda narychlo řeší neexistující platy soudců, aby nezůstali bez peněz

  • 19
Politici mají jen pár dní, aby soudci a státní zástupci nezůstali bez platu. Vláda Petra Nečase posílá narychlo do parlamentu zákon, který tomu má zabránit. Ministři chtějí, aby zákon poslanci a senátoři schválili ve stavu legislativní nouze. Jen pokud si poslanci odřeknou "lidovou tvořivost", může zákon projít do konce roku.

Vláda navrhla, aby se plat soudců od ledna odvíjel od 2,75násobku průměrného měsíčního příjmu v nepodnikatelské sféře. Platů politiků se to nemá nijak dotknout, ty mají být dál zmrazené. Když dříve parlament schválil, že by to měl být jen 2,5násobek, soudci si stěžovali u Ústavního soudu, ten jim vyhověl a tuto část zákona o platu představitelů státní moci k 31. prosinci 2012 zrušil.

Němcová vyhlásila legislativní nouzi

Šéfka Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová vyhlásila stav legislativní nouze, který umožní zrychlené schválení zákona, na příští týden - od 17. do 21. prosince.

"Situaci bylo třeba neprodleně řešit. Jsem ráda, že se potřebnou právní úpravu podařilo v rekordním čase připravit a věřím, že tak zabráníme nejistotě v odměňování ústavních činitelů," uvedla ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová z TOP 09.

Parlament musí narychlo zákon schválit poté, co tento týden spadl pod stůl vládní návrh, který měl kvůli květnovému verdiktu Ústavního soudu platy soudců a státních zástupců od ledna 2013 řešit. Někteří poslanci se totiž do vládního návrhu pokusili "propašovat" to, aby jim samotným od ledna vzrostl měsíční příjem. (více o osudu tohoto zákona najdete zde)

Soudci se stali rukojmím poslanců, kteří bojovali o vlastní platy

Poslanec Vladislav Vilímec z ODS v rozpočtovém výboru Sněmovny prosadil, aby bylo zrušeno zdanění náhrad, které dostávají přímo k platu poslanci, senátoři a ministři. Někteří poslanci pak přímo při jednání Sněmovny tvrdě bojovali za to, aby dostali od ledna přidáno.

Sociální demokrat ze severní Moravy Alfréd Michalík označil zdanění náhrad za "cypovinu", rozčiloval se i jeho kolega Ladislav Šincl. "Nějak nevím, proč bychom solidaritu měli projevovat jen my a sami k sobě," prohlásil dokonce Šincl.

I když napodruhé zákon určující nové platy soudců a státních zástupců projde, není jisté, zda ho znovu nebude řešit Ústavní soud, který v minulosti opakovaně stížnostem kolegů soudců vyhověl. Ústavní soud totiž jasně řekl, že platy soudců mají být "stabilní nesnižovatelnou veličinou", mimo jiné proto, že soudci mají různá omezení v soukromém životě, například nesmějí podnikat.

Z verdiktu Ústavního soudu vyplynulo, že by měl být pro soudce zachován původní trojnásobek průměrného platu v nepodnikatelské sféře. Vláda ale soudcům znovu navrhuje dát o něco méně, tak aby se i oni museli uskromnit - i když na druhou stranu o něco více než minule, kdy její snahu šetřit na soudcích uťal Ústavní soud.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek z ODS při jednání vlády navrhoval, aby kabinet postupoval přesně tak, jak si přeje Ústavní soud, a vrátil platy soudců na trojnásobek, ale i když ho podpořila Müllerová, neuspěl a vláda se přiklonila k variantě úspornější pro stát.

"Stát je ve stavu, v jakém je," hájil nakonec po mimořádném jednání vlády úspornější variantu i Blažek. Koeficient podle něj ještě mohou změnit poslanci. A věří také, že by tentokrát zákon u Ústavního soudu skončit nemusel.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video