Vláda nařídila Součkové vyhovět vdově

Kabinet vyslyšel žádost ombudsmana a uložil ministerstvu zdravotnictví, aby s ním spolupracovalo v případu vdovy Jaroslavy Boháčové. Její manžel zemřel v roce 1996 v plzeňské nemocnici tři dny po operaci žlučníku. Úřady a lékaři ale ženě odmítli říct, co zjistila o úmrtí znalecká komise.

Tisková mluvčí kanceláře veřejného ochránce lidských práv nechtěla rozhodnutí kabinetu komentovat, dokud ho nedostane v plném znění.

Spokojená je právnička kanceláře Eva Hodaňová: "Úspěchem je to, že byla deklarována vůle umožnit veřejnému ochránci práv pokračovat v šetření a případně je i ukončit." Nyní podle ní záleží na tom, jaký přístup zvolí ministerstvo.

Ministerstvo nepodalo informace
Otakar Motejl využil dvou nejtvrdších postupů, které mu umožňuje zákon, když mu ministerstvo zdravotnictví odmítlo podat požadované informace. Ombudsman případ zveřejnil a požádal vládu, aby ve sporu rozhodla.

Žádal kabinet, aby uložil ministryni zdravotnictví Marii Součkové respektovat práva pacientů i pozůstalých. Není to poprvé, kdy se ombudsman zastal pozůstalých, kteří se marně domáhali informací o příčinách úmrtí svých blízkých.

Místopředseda vlády pro lidská práva Petr Mareš, který kabinetu případ předložil, se se stanoviskem ombudsmana ztotožňuje. Ministerstvo zdravotnictví trvalo na tom, že musí respektovat mlčenlivost danou zákonem.

CO MŮŽE OMBUDSMAN

Může navrhovat tato opatření:

- zahájení řízení o přezkoumání rozhodnutí nebo postupu úřadu
- provedení úkonů k odstranění nečinnosti úřadu
- zahájení disciplinárního řízení
- zahájení stíhání pro trestný čin, nebo přestupek
- poskytnutí náhrady škody

Úřad je povinen do 30 dnů sdělit, jaká opatření k nápravě provedl. Jestliže to neudělá, nebo jsou-li opatření podle ochránce nedostatečná, ombudsman:

- vyrozumí nadřízený úřad a není-li takový, vládu
- může informovat veřejnost

Motejl ale tvrdí, že nežádal zdravotnickou dokumentaci a citlivé údaje o pacientovi, ale pouze informace o tom, jak ministerstvo stížnost manželky zesnulého řeší.

Podle veřejného ochránce práv mají lidé právo znát přesnou příčinu smrti svých blízkých. Občanský zákoník ukládá pozůstalým, aby usilovali o ochranu osobnosti zesnulého, měli by mít proto o něm informace.

Ombudsman dále argumentuje tím, že při vyšetření se lékaři ptají pacientů na zdravotní obtíže či příčiny úmrtí jejich blízkých, což jim pomáhá lépe určit diagnózu i léčbu. Žena by proto měla být informována už kvůli ochraně vlastního zdraví.