Vláda se málo snaží a na místech, kde dým může obtěžovat nekuřáky, panuje příliš volný režim.
S tímto hodnocením v úterý vyrukovala Evropská síť pro prevenci kouření, která pomocí peněz EU měřila míru boje s tabákem.
Na škále od nuly do stovky dostali Češi jen 27 bodů a skončili předposlední. Nejlepší Island, který však není členem EU, dostal 76 bodů.
"Dobré příklady by mohly zvýšit tlak na ostatní," uvedla poslankyně Evropského parlamentu Liz Lynnová, která spolu s autory studie bojuje za větší výdaje na prevenci a za tvrdší politiku v celé unii. Výsledky měření mají podle ní zvýšit tlak na země jako Česko, kde jsou výsledky tažení proti kuřákům zatím slabé.
Zdražit a nekouřit v baru
Experti bodovali jednotlivé země podle šesti kritérií, která už dříve vybrala Světová banka. Nejdůležitější byla cena. Česko, které bylo právě za svoji nízkou cenu cigaret vzhledem k výši platů kritizováno, dostalo v této kategorii pouze jedenáct bodů z třiceti.
Cena se považuje za nejefektivnější nástroj při omezování kouření. Ve Francii krabička marlborek podražila od roku 1999 ze čtyř na pět euro a kouřit přestaly skoro dva miliony lidí. "Za socialismu u nás stály sparty 18 korun, což v poměru k platu je více než dnes," říká Eva Králíková z Karlovy univerzity.
Za boj s kouřením na pracovišti či v barech Česko dostalo jen šest bodů z dvaadvaceti. V New Yorku po vymýcení cigaret z restaurací ubylo podle studie 11 procent kuřáků. V Česku se zpřísnění režimu zaseklo v parlamentu.
Evropská unie nechává regulaci či zákaz kouření na národních vládách. Česko a další země v okolí se při vstupu do EU musely zavázat, že časem zdraží cigarety na dvojnásobek.
Irsko v březnu zakázalo kouření v restauracích, podobným směrem jde také Malta a chystá jej i Švédsko. Budoucí evropský komisař pro zdraví Markos Kyprianu vyzval státy EU, aby Iry také následovaly.
|
Vydělá stát na kuřácích, nebo ne? Cigarety pravidelně podražují a kuřáci platí státu větší daně. Podle lékařů na tom však státní kasa nevydělá ani korunu. Kuřáci jsou častěji nemocní. Léčba jejich těžkých nemocí vyjde zhruba na stejné peníze, kolik kuřáci zaplatí na spotřebních daních. "Mezinárodní studie říkají, že deset procent výdajů zdravotních pojišťoven jde na nemoci způsobené kouřením," uvádí Eva Králíková z kuřácké poradny na Karlově univerzitě. Tabák stojí za každým třetím rakovinovým nádorem a za čtvrtinou nemocí cévního oběhu. Pokud by toto pravidlo platilo i v Česku, pak kouření stojí společnost ročně okolo sedmnácti miliard korun. Stejné peníze loni kuřáci zaplatili na spotřebních daních. Připočte-li se daň z přidané hodnoty a plánované zdražení cigaret, kuřáci by se v příštích letech mohli dostat do červených čísel. Tedy platili by státní kase víc, než by stálo jejich léčení. Odhady léčebných nákladů jsou však různé. Podle průzkumu Lékařského informačního centra to už v roce 1999 nebylo sedmnáct, ale třiadvacet miliard. A to stále není podle Králíkové všechno, protože kouření přináší společnosti další náklady kvůli vyšší pracovní neschopnosti nemocných kuřáků, ale třeba také kvůli požárům a častějšímu praní záclon. Pak se však "kuřácké" počítání dostává do stále širších a absurdnějších souvislostí. Když tabákový koncern Philip Morris usiloval o odklad zdražení, argumentoval u poslanců tím, že kuřáci dříve umřou a stát ušetří na důchodech. Odhaduje se totiž, že kuřák umře v průměru o osm let dříve. |
 Jak je na tom Česko s kouřením? Země byly ohodnoceny počtem bodů (maximum je 100). Čím víc bodů, tím tvrdší boj s kouřením: např. dražší cigarety, větší omezení kouření v restauracích či na pracovišti atd. Pramen: Evropská síť prevence kouření. (12. října 2004) |
