Když se bývalá nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová rozhodla vystoupit proti ministru spravedlnosti Pavlu Němcovi v kauze katarského prince, tvrdě na to doplatila. Paroubkova vláda ji totiž na Němcův návrh odvolala.
Do svízelné situace se nyní dostala i její nástupkyně Renata Vesecká, když rozhodovala o stížnostech proti vyšetřování vicepremiéra Jiřího Čunka.
Měla dvě možnosti: buď Čunkovi vyhoví a rozhodne o změně státního zástupce, nebo jeho stížnost shodí ze stolu. Jít proti vicepremiérovi by se jí však nemuselo vyplatit. - více zde
Ukazuje se, že nejvyšší státní zástupce má v Česku opravdu těžkou pozici. Jak může nezávisle rozhodovat o osudu člena vlády, když ho vláda může kdykoliv odvolat z funkce? Ministr spravedlnosti v tom nevidí problém.
"Tak je to zkrátka v ústavě. V některých zemích dělá nejvyššího státního zástupce ministr spravedlnosti, takže u nás je ten systém ještě relativně nezávislý," myslí si Jiří Pospíšil.
Benešová už iluze ztratila
Jenže Benešová si o nezávislosti nejvyšších státních žalobců nedělá iluze. "Co bude teď? Pokaždé, když si vláda zadupe, tak se vyšetřování zastaví?" ptá se.
Podle ní je na čase, aby se jednou provždy změnil způsob jmenování i odvolání nejvyššího státního zástupce.
"Musí se vytvořit účinné pojistky, aby nejvyšší státní zástupce nebyl pro vládu hadrem na holi. Ta pravomoc by se mohla přenést třeba na Senát. Já jsem tlaku vlády neuhnula a také jsem za to zaplatila odvoláním," vzpomíná Benešová, která je nyní stínovou ministryní spravedlnosti za ČSSD.
Vesecká trvá na svém: prý nepodlehla
Nejvyšší státní zástupce se může velmi snadno ocitnout pod politickým tlakem. Když státní zástupce například odloží případ pro nedostatek důkazů, může nejvyšší žalobce nařídit, aby se vyšetřil ještě jednou, a pořádně.
I Vesecká si je vědoma toho, že se tento týden ocitla uprostřed velké politiky. Trvá však na tom, že si zachovala vlastní úsudek a že ji v kauze Čunek nikdo z politiků neovlivňoval.
Renátu Veseckou do funkce jmenovala už vláda Jiřího Paroubka. Jako jediná však přežila personální revoluci, během které vláda ODS "pročistila" vedení nejdůležitějších státních institucí.