Jednání Poslanecké sněmovny.

Jednání Poslanecké sněmovny. | foto: Petr Topič, MAFRA

GLOSA: Čtyři roky vládní nudy a rekordní zájem o parlament

  • 31
Do říjnových sněmovních voleb se přihlásilo v celé zemi 31 stran a hnutí, tedy asi o třetinu více než před čtyřmi lety. Proč ten zvýšený zájem o parlament po čtyřech letech, kdy se v Česku vládlo až skoro nudně, kdy ekonomika rostla, platy stoupaly a nezaměstnanost klesala? Ptá se komentátor MF DNES Miroslav Korecký.

Konkrétně si třeba Pražan minule vybíral z 21 lístků, tentokrát se mu vějíř rozroste na 29. Proč nováčci věří, že je tu zrovna teď vhodné podhoubí pro politický převrat?

Někteří – jako Petr Cibulka nebo Miroslav Sládek – tomu věří vždycky. Jiné nové či staronové subjekty se asi rozhodly využít toho, že je česká politika v pohybu: spektrum se fragmentarizuje, přetrvává nedůvěra v tradiční strany, z velkých partají se stávají střední či malé – tak proč by jeden nezkusil chytit příležitost za pačesy?

Někoho možná oslnily minulé úspěchy „startupů“, jako byly Věci veřejné, TOP 09, ANO či Úsvit, které někdy byly jen způsobem, jak šikovně podojit stát. A někdo chce v celorepublikovém ringu pouze upozornit na sebe a svůj svatý boj, třeba bizarní Společnost proti developerské výstavbě v Prokopském údolí.

K volbám do Sněmovny se přihlásilo jednatřicet stran, nejvíc v historii

Efekt většího počtu kandidujících stran je dvojsečný. Více slimáčků na jeden salát pochopitelně rozředí volební zisk. Velké strany dostanou méně, malé se s chabým ziskem vyautují navzájem. Což ale znamená, že bude také větší volební propad hlasů, které se pak zpětně přerozdělí, hlavně těm velkým. Výsledkem může být jistý psychologický blok: vítěz voleb může v krajním případě dostat třeba jen 35 procent, ale díky přerozděleným hlasům sám ovládnout parlamentní většinu.

Hitem těchto voleb je přibírání politických trpaslíků na kandidátky ve snaze neztratit ani hlas. Třeba ODS vzala na palubu Soukromníky, TOP 09 monarchisty, KAN či LES. K otevřené koalici nenašel odvahu nikdo; jediná nadějná, KDU-ČSL a STAN, se rozpadla kvůli panice z desetiprocentního volebního prahu. Má to ale logiku, protože bezpečných deset procent poté, co se kdysi velké strany změnily v malé a střední, má dnes už jen hnutí ANO.

Anonisty čeká zase jiný problém podobný tomu, jako když se kdysi Miloš Zeman dostal díky opoziční smlouvě k moci as hrůzou zjistil, že se svým neslavným ansámblem musí sestavit jednobarevnou vládu. ANO pravděpodobně znásobí svůj zisk z minulých voleb, což ale znamená, že se mu do Sněmovny nahrnou desítky nových tváří, lidí s neodhadnutelnými názory, neřízených střel a majitelů skříní s kostlivci všeho druhu.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video