Vláda chce dvojí občanství pro desítky tisíc Slováků

P r a h a - Šest let po zániku československé federace má zhruba šedesát tisíc bývalých Čechů, kteří si v roce 1993 zvolili slovenské občanství, naději získat zpět českou státní příslušnost a mít doklady obou zemí. Tyto lidi považoval dosud stát za cizince, nová vláda má však opačný názor. Tato skupina Slováků jsou podle ní stále čeští občané, kterým jen úřady protiprávně odmítají vydat doklady. Změna zákona nebude přitom nutná: kabinet pouze přikáže úředníkům, aby platnou normu jinak vykládali a přestali tvrdit, že nabytím slovenského občanství pozbývá občan nároku na české. Směrodatný by měl být pro úředníky nález Ústavního soudu, jímž loni opět nabyl české občanství publicista a nynější zmocněnec vlády pro lidská práva Petr Uhl.

Místopředseda vlády Pavel Rychetský tvrdí, že nový výklad stačí k tomu, aby bývalí Češi, kteří získali stejně jako Uhl slovenské občanství volbou, dostali na požádání české doklady. "Domnívám se, že to je správné a možné provést ihned," uvedl. "To je vynikající zpráva," reagoval pětadvacetiletý architekt Petr Horák, který bojoval o občanství po Uhlově vzoru přes rok a už to vzdal. "K soudu už jsem ani nešel. Jen bych vyhazoval peníze," dodal Horák, který pracuje a bydlí v Praze. "Je to správné řešení. Oni jsou stále i občany České republiky a ministerstvo vnitra to nerespektovalo. Pokud vláda zamýšlený krok udělá, jasně tím řekne, že úřady řadu let jednaly naprosto špatně," zdůraznil soudce Ústavního soudu Vladimír Čermák. Právě on předsedal senátu, který Uhlovi vrátil občanství. Jeho kolega u stejné instance Pavel Varvařovský s Čermákem nesouhlasí. "Navrhovaný postup je pro veřejnost naprosto jasným signálem o tom, že právo je v zajetí politiky," tvrdí.
Varvařovský je na rozdíl od Rychetského přesvědčen, že problém by měla řešit nová zákonná norma. "Jednoznačně bych si představoval novelu zákona, nikoliv příkaz úředníkům. Pokud bude úprava vstřícnější k občanům bývalé federace, pak nemůže být o neústavnosti ani řeč," soudí Varvařovský. Pro právní zakotvení dvojího občanství je i bývalý ministr vnitra Cyril Svoboda (KDU-ČSL). "Myslím si, že než se opírat o ten či onen výklad, byla by zapotřebí nová právní úprava. Systémové řešení je upravit to zákonem," uvedl Svoboda. Dodal však, že české občanství by měli úředníci udělovat individuálně, nikoliv plošně. "Pokud to vláda udělá pro všech šedesát tisíc lidí, mohou nastat potíže. Řeknu příklad: žádný stát nevydává k potrestání svého občana. A mohlo by se stát, že někdo, kdo spáchal závažný trestný čin na Slovensku, by přijel k nám a získal by státní občanství. Slovenská republika by žádala o jeho vydání a vznikly by jenom komplikace," řekl Svoboda. Takovéto argumenty ovšem neuznává třeba lidovecký předseda senátní komise pro krajany Milan Špaček. "Pokud toto řešení nese nějaká rizika, jsem pro, abychom je i s nimi přijali." Slovenské úřady zatím o záměrech vlády oficiálně informovány nejsou. Zasvěcení úředníci, kteří o postoji Zemanova kabinetu vědí, se možných potíží neobávají. "Dobře znám vládní prohlášení a vím o tom, že se má uplatnit stejný postup jako u Petra Uhla také pro tisíce dalších občanů české národnosti žijících na Slovensku se slovenským občanstvím. Pro nás to problém není, protože na rozdíl od České republiky náš právní řád dvojí občanství umožňuje," připomněl rada slovenského velvyslanectví v Praze Jozef Stank.

 

 



Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video