Velká černá plachta s nápisem „Polibte nám p*del“ se v neděli objevila na budově Paralelní Polis v pražských Holešovicích. Šlo o reakci na rozhodnutí Prahy 7, která nedovolila vyvěšení banneru k říjnovému kongresu o kryptoměnách Hackers Congress.
„Pokud státní úředník rozhoduje o tom, co je a není esteticky vhodné pro širokou veřejnost, dotýká se principů, které jsou vlastní totalitářským systémům, a tomu se už z podstaty naší existence musíme vzepřít,“ napsali organizátoři na svých stránkách.
Podle Prahy 7 byl však problém jinde. „V žádném případě nejde o to, že by kdokoliv na úřadě hodnotil estetickou nebo obsahovou stránku plakátu. Praha 7 se dlouhodobě staví proti velkoformátovým plachtám na domech, které jako nosiče reklamy vůbec do města nepatří,“ řekl mluvčí radnice na Praze 7 Martin Vokuš pro Echo24.
I takto může vypadat boj města s přemíru reklam. Praha má takových zápasů za sebou už několik. V nedávné době také řešila například velkoplošnou reklamu u Nuselského mostu. Není však jediným městem, které s vizuálním smogem bojuje.
15. února 2020 |
Na 1,5 kilometru připadá 100 reklam
Co je vizuální smog? Za vizuální smog bývá označována hlavně agresivní reklama, která se do daného prostředí nehodí. Vizuálním smogem ale může být cokoli, co negativně ovlivňuje výhled lidí ve veřejném prostoru, třeba i rozházené odpadky na ulici či příliš křiklavé barvy u fasád domů. „Touha vrstvit nekoncepční cedule na sebe a nepřemýšlet nad propagací tu je od Rakouska-Uherska. Jde o průvodní znak nemocného podnikání. Pokud nemáte domyšlenou vlastní strategii propagace, projeví se to i vizuálně," popsala Veronika Rút, grafická designérka, která spolupracuje s různými městy na kultivaci veřejného prostoru. V rámci projektu Brno bez vizuálního smogu vytvořila Manuál dobré praxe reklamy pro radnici v Brně-střed. |
Redakce iDNES.cz oslovila města napříč Českou republikou. Odpovědělo jich třicet, z nich nějakým způsobem vizuální smog řeší 21 obcí.
Jak totiž popsal problém před časem architekt Institutu plánování a rozvoje Martin Špičák: „Problém vizuálního smogu je i v tom, že město nepůsobí čistě. Pak není nikomu příjemné se v něm pohybovat a trávit v něm čas.“ Odborníci se také shodují, že vizuální smog značně ovlivňuje kvalitu života lidí.
Zejména u velkých měst je problém vizuální smog v památkových zónách. Své o tom ví již zmiňovaná Praha. Historické centrum je v posledních letech zatížené turismem, který na sebe váže negativní jevy.
Mezi nimi jsou výrazné poutače nebo bannery, kterými se prodejci snaží přilákat zákazníky. Svým provedením degradují cenné historické domy v Pražské památkové rezervaci. A nejen v ní.
Na změně historického centra pracuje například Česká Lípa, která spolupracuje i s německou Žitavou. Na seznamu spolupracovníků jsou i architekti, grafici a památkáři. Snahou města je, aby z něj zmizely nevhodné reklamní poutače a cedule. Má se také sjednotit podoba laviček a odpadkových košů.
„Inspirovali jsme se v jiných městech, kde jsou na tom v boji s vizuálním smogem dál, například ve Znojmě a Brně,” uvedl Martin Brož, 2. místostarosta České Lípy.
Problém řeší i jinde. Například ve Žďáru nad Sázavou či v Břeclavi. „Například na asi 1,5 kilometru Brněnské ulice je bezmála 100 reklamních poutačů, často i starých a nečitelných. Obdobně je zahlcené i náměstí Republiky nebo křižovatka ulic Smetanova, Horní, Novoměstská a Brněnská,” popsal Matěj Papáček, mluvčí města Žďár nad Sázavou.
„Vypovídáme smlouvy na reklamy na hřbitovních zdech a smlouvy na pronájem pozemků za účelem umístění reklamních nosičů podél komunikací. Snižujeme počet reklam na sloupech veřejného osvětlení a vše směřujeme na plakátovací plochy,“ vyjmenoval Jakub Matuška, místostarosta Břeclavi.
Důvody se mezi radnicemi různí. Mezi těmi nejčastějšími je snaha zvelebit veřejný prostor pro obyvatele a turisty, jinde obce argumentovaly neúnosnou situací či stížnostmi ze strany samotných obyvatel. „Vedla nás potřeba snížit intenzitu reklamy, která pokud je na každém rohu, tak je extrémně náročná pro lidské vnímání, odvádí pozornost od řízení, brání správnému vnímání veřejného prostoru,” poznamenal Ondřej Zdvomka, hlavní architekt města Frýdek-Místek.
Problematické zákony a armáda úředníků
Odstranit přemíru reklam ve městech však není tak jednoduché, jak by se mohlo na první pohled zdát. Obce nemohou jednoduše nadiktovat vlastníkům nemovitostí, jak mají mít polepená okna a výlohy. Zmatky jsou podle některých i v samotných zákonech.
„Celkově chybí alespoň minimálně zakotvení problému v zákonech, zejména stavebním,” postěžovala si architektka Uherského Hradiště Martina Radochová. Někde se také setkávají s tím, že problematiku vizuálního smogu lidé nepochopí a téma vnímají negativně jako snahu omezovat svobodné podnikání.
Způsoby regulace vizuálního smogu neřeší jen Česko, ale i státy v zahraniční. Podle grafické designérky Veroniky Rút, která se na problematiku vizuálního smogu zaměřuje, zavedlo různou formu regulace podoby reklam po celém světě na 1 500 měst.
V České republice je možné regulovat zejména outdoorovou reklamu a reklamu na provozovnách - na fasádě a z vnější strany výlohy, oken a dveří. Prostor za výlohou je však naopak považován za soukromý majetek. Do outdoorových reklam spadají billboardy či reklamy na sloupech veřejného osvětlení. Oba druhy reklam vyžadují zcela odlišný přístup úřadů. A v tom je problém.
„Co se týká outdoorové reklamy, pozemek patří například městským komunikacím, sloupy osvětlení a značky technickým sítím, zábradlí třeba dopravnímu podniku, billboardy vlastní agentury. Pokud chce město věc regulovat, musí se domluvit třeba s 15 lidmi. Neexistuje konkrétní odbor, který by se reklamou zabýval,“ popsala Rút s tím, že většinou závisí pouze na politické vůli a ta mnohdy mizí s novými volbami. Rozdíly také panují v tom, zda se jedná o reklamu dočasnou, či trvalou.
To potvrzují i některá města. „Největší problém ale pravděpodobně nastane s vymahatelností nařízení města. Na pravidelnou kontrolu by byla zapotřebí „armáda“ úředníků. Uvidíme ale, jak se situace vyvine. Věříme, že podnikatelé pochopí naši snahu a budou s námi spolupracovat,” poznamenal k regulaci mluvčí Papáček ze Žďáru nad Sázavou.
Manuály dobré praxe V červnu 2020 byl vydán Manuál pro kultivovanou Prahu. Manuál vznikl pod vedení Kristýny Drápalové v týmu Hany Třeštíkové. Rada městské části Brno-střed schválila v roce 2018 Manuál dobré praxe reklamy a označování provozoven v městské části Brno-střed. Šlo o první publikaci svého druhu. |
Důležitým nástrojem se tak stávají pro některá města manuály dobré praxe. Ty vznikají nyní například ve Žďáru nad Sázavou, v Olomouci, Plzni, Frýdku-Místku, Ostravě, Plzni či Karlových Varech. Ten svůj také nedávno přestavila i Praha. Manuály samy o sobě nejsou závazné, pravidla v nich jsou platná pro domy v majetku měst.
„Posunuli jsme se, ale stále v některých ohledech jako společnost zaostáváme,“ podotkla odbornice Rút s tím, že i u nás se situace pomalu, ale jistě alespoň trochu mění. Přesto máme oproti zahraničí stále co dohánět. Příklad si česká města mohou vzít například z polského města Gdaňsk.
To začalo bojovat s vizuální smogem v roce 2018, kdy vznikla komplexní strategie pro veřejný prostor a úřady spustily masivní kampaň proti vizuálnímu smogu. Z města během dvou let zmizela řada reklamních bannerů, které do té doby zakrývaly často až celé budovy. Město je rozděleno na několik částí, pro každou platí jiná pravidla.