Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Viroložka: Ptačí chřipky se lidé zatím bát nemusí

  7:55aktualizováno  7:55
V Česku se poprvé objevila ohniska nebezpečného viru H5N1, který způsobuje ptačí chřipku. Zlikvidovány už byly desítky tisíc kusů nakažené drůbeže. Máme mít z této choroby strach? I na to odpověděla viroložka Národní referenční laboratoře pro chřipku RNDr. Helena Jiřincová.

Pokud by mne nyní pozvali v Tisové na kachnu, neměla bych obavy, říká lékařka Helena Jiřincová. | foto: Michal RůžičkaMF DNES

Máte ráda kuřecí?
Občas si ho ráda dám. Ale kupuji jen čerstvé - je totiž chutnější než zmražené.

A změníte teď jídelníček poté, co v Tisové a Noříně na Orlickoústecku vznikla ohniska nebezpečného viru ptačí chřipky H5N1 a vybíjejí se tisícovky brojlerů či krůt?
Není k tomu důvod. Pokud budou lidé dodržovat běžné zásady hygieny, nemusí se nákazy v nejmenším obávat. Jde o ptačí, nikoliv lidskou nemoc.

Lidé se ptačím chřipkovým virem H5N1 už nakazili a někteří kvůli tomu i zemřeli.
Takřka bez výjimky se infikovali při zpracovávání nemocné drůbeže. Tento okamžik považujeme z hlediska přenosu viru na člověka za nejkritičtější.

A co říkáte tomu, že lidé v obcích, které sousedí s Tisovou a Nořínem, si teď k obědu pečou o překot kachny, jen aby je nemuseli "jen tak bez užitku" odevzdávat do kafilerie?
Není to nejšťastnější řešení. Riziko nákazy nelze zcela vyloučit, a to ani v případech, kdy drůbež ještě nejeví příznaky onemocnění ptačí chřipkou, ale může být v inkubační době. Ta se u drůbeže pohybuje v rozmezí tří až čtrnácti dnů.

Lidé totiž nejsou ohroženi masem z infikovaného zvířete, protože virus H5N1 je spolehlivě zničen při tepelné úpravě. Velmi riziková je manipulace s drůbeží před jejím zabitím. Například při trhání peří se z kůže drůbeže uvolňuje velmi jemný aerosol. A pokud je zvíře nakažené, člověk může v aerosolu nadýchat velké dávky viru. Úspora pár desítek korun za to určitě nestojí, zvláště když drůbež má už příznaky nakažení. Myslím, že lidé by měli raději sázet na jistotu a chovat se tak, aby nebezpečí nákazy snížili na minimum.

Nebezpečná je i zažitá praxe, kdy lidé krmí psy či kočky vnitřnostmi poražených zvířat. Mohou se tak nakazit.
Například v Turecku se virem infikovaly dívky při škubání peří zjevně nemocné drůbeže.

Aby bylo jasno: mé doporučení - nezabíjet ani na pohled zdravě vypadající drůbež - se týká pouze lidí v zasažených oblastech na Orlickoústecku.

Řekněte jasně: je konzumace zdravě vypadající drůbeže v místech karantény na Orlickoústecku riziková?
Znovu říkám: podle mne nestojí vůbec za to riskovat byť jen minimálně.

A co drůbeží maso v obchodech?
Veterináři je kontrolují natolik přísně, že maso z nemocných ptáků nemá šanci se dostat na pulty. Pokud by mne tedy nyní pozvali v Tisové na kachnu, neměla bych obavy.

Jaké jsou vlastně příznaky nakažené drůbeže?
Chřadne, čepýří se, potácí se, má povislý hřebínek, na hřebíncích se objevují modřiny.

A jak se ptačí chřipka šíří?
Když se podíváte na mapu, tak ohniska často kopírují migrační tahy ptáků, ale i lidí.

Ptáci se teď nestěhují, nejsme přímořskou zemí, a dokonce není ani chřipkové období. Jaká by tedy mohla být příčina vzniku ohniska nákazy na Orlickoústecku?
Podobá se to nečekané erupci uprostřed Evropy. Překvapila nás. Je to hádanka, která bude časem určitě rozluštěna.

Mají se Češi vůbec prvních ohnisek viru H5N1 bát?
Ne. Virus není dosud adaptován na člověka. K jeho nakažení je nutná extrémně vysoká dávka.

Největší pohromu zažívají v tuto chvíli farmáři a také jejich zaměstnanci. Ti mohou přijít na poměrně dlouhou dobu o práci. Čím dříve se Česko s ohnisky viru - jakkoliv bolestně - vypořádá, tím dříve padnou embarga na vývoz drůbeže či jeho masa. Tím dříve se lidem vrátí i jejich práce.

Proč se lidé tímto virem infikují především v Indonésii, Číně, Thajsku či ve Vietnamu?
Jejich kultura či hygienické návyky jsou od evropských norem velmi odlišné. Například při kohoutích zápasech v Thajsku odsávají majitelé poraněných "zápasníků" svým borcům ústy hlen anebo svými zuby rozmělňují hřebínek, aby zastavili krvácení. Tohle například způsobilo počátek druhé vlny lidských nákaz v Thajsku a Vietnamu.

Ve Vietnamu za šíření nákazy nejvíc mohlo právě nejtěsnější možné soužití lidí s drůbeží. Děti s ní často sdílejí i lože, jindy žije drůbež i v lidských kuchyních.
A ještě jedna důležitá "maličkost": pokud by se v Česku ptačím virem přece jen někdo nakazil a měl vážné zdravotní obtíže, tak ho budou léčit v nemocnici. A hlavně - dostane se do rukou kvalifikovaných lékařů včas.

Zatímco ve Vietnamu putovali rodiče s nemocným dítětem z chýše u delty řeky Mekong nejdříve lodí do jakési nemocničky, a než se dostali do Hanoje, tak to trvalo pět dnů... A pak bylo na záchranu života pozdě.

Mohou být vůbec ideálnější podmínky ke zmutování viru H5N1 přenosného z člověka na člověka než ty, které popisujete?
Dalším, možná ještě kritičtějším místem šíření viru je subsaharská Afrika. Tam lidé žijí rovněž v těsném sepětí s drůbeží, ale lékařská péče je pro ně ještě nedostupnější. Každé horečnaté onemocnění považují za malárii.

Vědci předpokládají, že pokud virus jednou zmutuje, tak se to může odehrát přímo v lidské buňce. Například v době, kdy někdo onemocní běžnou chřipkou a současně i tou ptačí, takže se vlastnosti obou virů mohou zkombinovat do zcela nové podoby. A proti takovému viru lidé nemají v těle přirozené protilátky. Nový virus by se pak mezi lidmi velmi rychle šířil.

Čeho se jako virolog obáváte nejvíce?
Už jsem to naznačila. Každé nové ohnisko dává viru H5N1 naději k přizpůsobení se člověku. A pokud se budou lidé chovat rizikově, tak s jejich každým novým onemocněním šance ptačího viru změnit se v pandemickou a pro člověka nebezpečnou variantu roste.

Dá se říct, že ptačí vir to na člověka permanentně zkouší?
Nezkouší. On se prostě jen tak nahodile mění. A jednou se může stát, že vznikne nějaká neočekávaná varianta, která je lépe přenosná na člověka.

Ladislav Machala z Infekční kliniky na Bulovce dokonce připouští, že virus H5N1 již propásl svou šanci zmutovat. Prý k tomu měl dost ideálních příležitostí, ale přesto to dosud neudělal. Jako kdyby ztratil sílu.
To je jedna ze zajímavých vědeckých hypotéz. A jakkoliv si doktora Machaly vážím, osobně se přikláním k názoru, že riziko zmutování viru tu stále ještě je. Nespoléhala bych na to, že ptačí virus je tu už dlouho a že dosud epidemii mezi lidmi neodstartoval. Nemuselo by se to vyplatit.

Změnil se nějak virus H5N1 za těch několik let, co nás straší?
Změnil, ale ne příliš. Ve Vietnamu se tak trochu přizpůsobil kachnám a ony zase jemu. Kachny se tam přizpůsobily viru H5N1 dokonce natolik, že u nich pozorujeme bezpříznakovou infekci. Virus pro ně zkrátka není tak smrtelný jako v počátcích, kdy umíraly velmi rychle.

Na druhé straně by u nás lidé neměli v panice strhávat vlaštovčí hnízda, odstraňovat krmítka či jinak decimovat často ohrožené druhy ptactva s nepostradatelným místem v přírodním ekosystému. Podobná panika není na místě.

Jistá míra obezřetnosti snad přece jen neuškodí...
Souhlasím. Lidé by určitě neměli sahat na uhynulé ptáky, neměli by si dávat k obědu na poslední chvíli nemocnou slepici... A měli by také pečlivěji vnímat, v jakém prostředí si jejich děti hrají. Právě v případech, kdy se lidé těmito zásadami neřídili, se virem H5N1 nakazili.

V mentalitě každého zemědělce je zakořeněn prazvláštní zvyk: jakmile se v jeho chovu vyskytne nemocná slepice - a nemusí jít zrovna o ptačí chřipku - tak se zlikviduje a sní.

Jestli tedy mohu zemědělcům dát v něčem dobrou radu, pak zejména v této době by si měli nechat na podobné "stravovací návyky" zajít chuť. Pokud jim alespoň záleží na vlastním zdraví.

Že by se nám ptačí chřipka tak trochu "vietnamizovala"?
Podívejme se na Vietnam i z jiné stránky: mnohé země by si z něj mohly vzít příklad. Ve Vietnamu registrují dva a půl tisíce ohnisek onemocnění drůbeže. Avšak s přispěním velmi přísných karanténních kroků, kdy například všechnu drůbež v ohniscích infekce Vietnamci zlikvidovali, tam neměli přes rok jediný případ nákazy člověka. A velmi dlouho se tam nevyskytlo jediné ohnisko ptačí chřipky.

Opakem Vietnamu je Indonésie, která nakaženou drůbež nevybíjí. V Indonésii tedy dál přibývají nová a nová ohniska ptačí chřipky, a tudíž i případy nákazy lidí od drůbeže. A znovu - pro zmutování ptačího viru nemůže být nic lepšího.

Jsme na možnou pandemii ptačí chřipky připraveni? Hygienici se často a rádi ohánějí pandemickým plánem. Co si pod tím mám představit?
Jde o zásady řízení státu v době pandemie. Plán se zabývá například tím, jak se mají chovat různé instituce či složky, bez nichž by stát totálně zkolaboval. V první řadě jde o zdravotníky, ale třeba i pekaře, policii, armádu či pracovníky elektrárenských společností... Plán se zabývá i takovými detaily, jako je pohřbívání mrtvých. Když už vás zajímají podrobnosti.

Důležité je, že pandemický plán pamatuje i na včasné a kvalifikované informace záchranářům či lidem v postižených místech. To je zároveň lék, aby nepropadali panice.

Podle plánu by se rozděloval i lék Tamiflu a podávala vakcína, pokud bude. Musí se totiž "ušít" na míru novému chřipkovému viru. Naplánováno je dokonce i to, kam umístit nemocné lidi, když budou zdravotnická zařízení přeplněná, a kdo bude pacienty ošetřovat.

Infekční klinika na Bulovce má nicméně jen asi osm či dvanáct lůžek pro lidi, kteří onemocní vysoce nakažlivými chorobami. Není to málo?
Není. Těch osm či dvanáct lůžek je určeno pro případ, kdy se ptačím virem nakazí v Česku první lidé. Takové pacienty je nutné rychle izolovat, aby nám nehrozila varianta viru přenosná z člověka na člověka. Náš rozhovor se začíná ubírat příliš katastroficky, povolíte mi trochu statistiky?

Prosím.
Od roku 2003 uhynulo či bylo usmrceno více než dvě stě dvacet milionů kusů drůbeže. Ptačím virem H5N1 onemocnělo tři sta třináct lidí, přičemž sto devadesát jedna jich zemřelo. Máme tu tedy poměr dvě stě dvacet milionů ku tři sta třinácti. Nechci, aby to vyznělo cynicky, ale to srovnání je zanedbatelné. Tím spíše, že statistiky se týkají zejména oblastí, v nichž lidé bydlí v těsném soužití s drůbeží.

Podívejme se na běžnou lidskou chřipku: nakolik je to nebezpečné onemocnění?
Chřipku považujeme za vážnou chorobu. Ohrožuje zejména starší populaci. Chřipku totiž často doprovázejí zdravotní komplikace - například zápaly plic, což může seniory ohrozit i na životě. Proto je tolik důležité, aby se zejména starší lidé nechali proti běžné chřipce včas očkovat.

Tato nemoc ohrožuje i malé děti a lidi s chronickým onemocněním. A co si lidé často neuvědomují - chřipce jen v Česku ročně podlehnou desítky osob.

Neměli bychom se tedy vlastně bát více normální chřipky než té ptačí?
Lidé by se jí měli také obávat, i když ohrožuje zejména ty starší. Pokud tedy máme rádi své dědečky a babičky, měli bychom jim koupit vakcínu.

Může lidstvo opět postihnout taková pohroma jako epidemie španělské chřipky v roce 1918? Tehdy na ni zemřelo asi padesát milionů lidí, což je mnohonásobně více, než jich zahynulo v sotva ukončené první světové válce.
Nedá se to vyloučit, ale je to nepravděpodobné. Medicína totiž velmi pokročila. Tehdy to pohroma opravdu byla. Španělská chřipka kosila i mladé a silné lidi - často i do dvou dnů. Tehdejší virus se podařilo dokonce rekonstruovat. Zajímavé je to, že v některých rysech je podobný s H5N1.

Helena Jiřincová

3. března 1963 narozena v Praze. Vystudovala Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy, obor molekulární biologie a genetiky. V letech 1989–95 působila na katedře vývojové biologie a fyziologie živočichů Univerzity Karlovy. Od roku 2003 pracuje jako virolog Národní referenční laboratoře pro chřipku.
Autoři:


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Po měsíci v KLDR byla jako Severokorejci. Myslela jen na jídlo a vodu

Koreanistku Ninu Špitálníkovou jsme oblékli do šatů Karen Millen, šperky ALO...

Stačily jen čtyři týdny v KLDR a studentka koreanistiky Nina Špitálníková se začala chovat jako všichni Severokorejci....

Dvanáctiletý chlapec se nebál říct pravdu. Zachránil tím kamarádovi život

Dvanáctiletý Jaroslav Šísl (vpravo) zachránil život o rok mladšího kamaráda...

Dvanáctiletý Jaroslav Šísl pomohl zachránit život svého o rok mladšího kamaráda Jiřího Kadlece, který si při pádu těžce...



Na Manhattanu explodovala trubková nálož, útočil Bangladéšan

Newyorská policie zasahuje na Manhattanu, kde je hlášena exploze (11. prosince...

Newyorská policie zasahuje na Manhattanu, kde vybuchla nálož. Lékaři ošetřili čtyři zraněné. Výbuch zranil i muže,...

VIDEO: Skladníci obklíčili ujíždějící zloděje vysokozdvižnými vozíky

Skladníci v akci. Zloděje obklíčili vozíky

Zaměstnanci ostravské prodejny stavebnin společnými silami zadrželi trojici zlodějů, která se pokusila vykrást...

Odešla ke zpovědi a zmizela. Z vraždy po 57 letech usvědčili kněze

Závěrečná řeč texaského státního návladního v kauze Irene Garzaové (8. prosince...

Vlk v kněžském rouše. Tak označil texaský prokurátor bývalého kněze Johna Feita, který byl tento čtvrtek usvědčen z 57...



Další z rubriky

Spory končí. Řidičům přidají a autobusy se vrátí na třebíčské nádraží

Autobusové nádraží v Třebíči.

Malá autobusová válka v Třebíči mezi radními a šéfy firmy ICOM transport končí. Vedení města uvolní peníze na zvýšení...

Pelikán zprostil funkce soudkyni Královou, která rozhoduje poslanecké trafiky

Soudkyně Helena Králová při příchodu do soudní síně Obvodního soudu pro Prahu...

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) dočasně zprostil výkonu funkce soudkyni Obvodního soudu pro Prahu 1 Helenu...

Boj o post primátora Prahy začíná, strany už jednají o uchazečích

Budova pražského Magistrátu

Sotva skončily volby do Poslanecké sněmovny, strany začínají zbrojit na další. Za deset měsíců vyvrcholí boj o křeslo...



Najdete na iDNES.cz