Kniha přichází v ne příliš šťastnou dobu, kdy se kvůli filmu o proroku Mohamedovi bouří část světa a Němci dělají vše pro to, aby se nepokoje nepřenesly i na jejich čtyřmilionovou muslimskou menšinu.
Stačí jen prolistovat a víte, že tu nejde o popisování krás a pamětihodností této berlínské čtvrti. Neuköllnem myslí autor místo, kde se v noci bojíte na ulici, aby vás nenapadli poflakující se výrostci z... samozřejmě. Převážně migrantských rodin. A když se v Neuköllnu řekne migrantský, myslí se turecký.
Muži, který tuto knihu napsal, se říká Big Buschkowsky a je starostou Neuköllnu. Přezdívku mu udělily dvě mladé místní designérky, které natiskly toto označení a jeho portrét na trička. Nemyslely to jako výsměch. Měl to být výraz obdivu.
A podobně jako Thilo Sarrazin, někdejší šéf německé centrální banky, jehož kniha varující před přílivem imigrantů vyvolala před třemi lety vážné diskuse, popisuje realitu velmi tvrdě. Pojmenovává to, kolem čeho je lepší chodit po špičkách.
Říká to, co už mnozí včetně kancléřky Angely Merkelové: Multikulti ztroskotalo. Onen systém, který vytvoří šťastnou společnost složenou jak z domácích, tak přistěhovalců. Prostě nefunguje. Kdo jiný by to měl vědět víc než starosta Neuköllnu, čtvrti, kde žije snad největší muslimská komunita Berlína.
Jenže zatímco kniha Sarrazina vzbudila především záporné emoce, tato dává naději. Buschkowsky objížděl evropská města, zkoumal jejich problémové čtvrti, scházel se s místními. A přinesl něco, o čem si myslí, že by mohlo onu ztroskotanou loď vytáhnout nad hladinu.
Jak se dostat do rodin migrantů
Některé své nápady už uplatnil právě v Neuköllnu. Jak popisuje list Die Welt, z gymnázia, které bylo na hranici uzavření, udělal úspěšnou školu. Proměnil jej na celodenní zařízení, kde dětem pomáhají pedagogové s domácími úkoly a kde dospívající najdou řadu kroužků pro trávení volného času.
Našel také 400 nezaměstnaných žen z migrantských rodin. "Vyškolili jsme je v oblasti zdravé výživy, systému školy i školky. Tyto ženy pak jdou jako naše vyslankyně do dalších rodin," popsal v rozhovoru pro list Bild. To je totiž jeden z problémů: jak proniknout do uzavřených komunit přistěhovalců.
Tak to je jeho recept. A k tomu celodenní školy, zdarma obědy, povinná školka od třinácti měsíců. Může to fungovat? Jedině, že by jeho čtyřsetstránková kniha zaujala natolik, aby se jeho návody přeměnily na zákony. A pak? "Budeme v zatáčce tunelu, za kterou už se dá spatřit světlo," píše ve své knize.
