Snaha Vietnamců ztroskotává na tom, že nesplňují podmínky ze zákona. Jejich komunita tady nežije dostatečně dlouho a české občanství - tedy povinnost každého příslušníka národnostní menšiny - mají podle posledního sčítání lidu v roce 2001 jen stovky Vietnamců.
"Po sčítání v roce 2011 se ale situace může výrazně změnit, a pak bychom to museli řešit," říká vedoucí sekretariátu Rady vlády pro národnostní menšiny Ondřej Klípa.
V zákoně však není stanovené, kolik příslušníků komunity musí mít české občanství, ani jak dlouho tady musí pobývat, aby jejich vazby k území mohly být považované za "tradiční a dlouhodobé".
Sekretariát Rady například datuje působení Vietnamců v Česku od 90. let, kdy se sem přistěhovala hlavní skupina. Sami Vietnamci ale poukazují minimálně na početné vlny svých studentů v 70. a 80. letech. "Je to otázka výkladu a jsme otevřeni diskuzi," podotýká Klípa.
Národnostní menšiny v ČRBulhaři, Chorvati, Maďaři, Němci, Poláci, Slováci, Srbové, Romové, Rusíni, Rusové, Řekové, Ukrajinci. |
Překážkou naopak není asijský původ. Všech 12 stávajících národnostních menšin sice pochází z Evropy, ale česká legislativa to nevyžaduje jako povinnost.
Status národnostní menšiny by Vietnamcům pomohl rozvíjet jejich kulturu, tradice a především jazyk. V obcích s výrazným zastoupením Vietnamců by se jejich děti mohly ve vietnamštině učit i skládat maturitu (samozřejmě kromě zkoušky z češtiny).
Členové menšiny by mohli používat svůj jazyk ve styku s úřady i před soudy. Stát by také finančně podporoval jejich spolky, kulturní instituce a média.
Legálně zde žije kolem 65 tisíc Vietnamců
Vietnamci usilují o oficiální uznání své komunity už řadu let. "Přispělo by to k lepší integraci do české společnosti," tvrdí 1. tajemník vietnamského velvyslanectví v ČR Duong Trong Minh. Jejich snahu podpořil i vietnamský premiér Nguyen Tan Dung při setkání s českým předsedou vlády Mirkem Topolánkem v březnu 2008.
Zástupci velvyslanectví naposledy jednali s bývalým ministrem pro lidská práva a národnostní menšiny Michaelem Kocábem. "Ptali se, co by pro to mohli udělat. Je to věc, kterou považují za prestižní," říká Klípa.
Uznání za národnostní menšinu si přejí i zástupci vietnamských spolků. "Určitě by bylo přínosné a byli bychom rádi, kdyby se podařilo prosadit. Přineslo by nám to určitá práva, ale samozřejmě i povinnosti," myslí si předseda Svazu Vietnamců v Brně Truong Cong Su.
V České republice žije legálně kolem 65 tisíc Vietnamců. "I proto aspirují na to, stát se národnostní menšinou," říká Sládková. Vietnamci zatím mají v Radě vlády pro národnostní menšiny svého stálého hosta, kterým je šéf komunity v Chomutově Duong Viet Dung
Mohou je předběhnout Bělorusové
Malý počet Vietnamců s českým občanstvím je způsobený částečně tím, že se často nechtějí vzdát svého původního občanství. Bez toho se nemohou stát občany ČR, protože Česká republika až na výjimky dvojí občanství neuznává. "To je problém hlavně po lidi ze starší generace," říká vietnamistka Eva Pechová z Klubu Hanoi.
Když národnostní komunita podmínky splní, úřední cesta už je poměrně schůdná. Výčet menšin totiž není uvedený v zákoně, ale pouze ve statutu Rady. O jeho změně hlasují členové Rady, což jsou zástupci menšin a státních institucí, a poté jej schvaluje vláda.
Větší šanci stát se národnostní menšinou mají Bělorusové. Zástupci jejich komunity o to nedávno požádali Radu vlády. Stejně jako Vietnamce je sice limituje občanství - při sčítání lidu se kategorie Bělorusů s českým občanstvím statisticky vůbec nezpracovala - ale zvýhodňuje je delší a intenzivnější vztah k českému území.
I pro ně budou rozhodující výsledky sčítání lidu v příštím roce. "Pokud by se v případě Bělorusů ukázaly jako zlomové, neměl bych nic proti tomu, aby byli oficiálně považováni za národnostní menšinu," říká Klípa.
