V malém bytě v Hanoji tetuje tatérka Ngoc ženy, jejichž životy prošly nepříjemnými změnami kvůli rozvodu nebo nemoci. „Potkala jsem mnoho žen, které mi řekly, že milují tetování, ale narodily se v době, kdy je pro většinu lidí nepřijatelné,“ uvedla tatérka, která s podnikáním začala před deseti lety.
V průběhu života se ale některé ženy rozhodly obrátit zády k minulosti a kresby na svém vlastním těle považují za způsob, jak se vymanit z přísných společenských norem, které je svazují.
Nechat se tetovat je v jejich životě klíčovým okamžikem, domnívá se osmadvacetiletá umělkyně, jejíž klientelu tvoří převážně ženy. „Překonaly strach z předsudků společnosti a mají osobní touhu po znovuzrození,“ dodává Ngoc.
Pro 41letou učitelku Tran Ha Nguyen je tetování naopak oslavou rozvodu s „konzervativním a strnulým“ manželem. „Můj manžel odmítal jakékoliv tetování na mém těle. Já osobně jsem se obávala, že bych mohla přijít o práci, pokud bych na těle měla něco viditelného,“ vzpomíná učitelka.
Po rozvodu se chtěla úplně odstřihnout od svého starého já a dělat věci, na které by si dříve netroufla. Rozhodla se tak nejprve pro malé tetování, které nikdo neuvidí, pokud se nesvlékne do plavek. „Mám pocit, že jsem konečně našla své pravé já,“ říká Tran Ha Nguyen.
Lidé se bojí neznámého, říká o rasismu Chili Ta Thuy z MasterChefa |
Nguyen Hong Thai se ve 46 letech také vzpamatovává z traumatu, její manžel zemřel na rakovinu plic. Přes jizvu na břiše si nechala vytetovat malou růži a na ruku nápis „navždy v mém srdci“. Její manžel si vždycky přál, aby měla tetování.
„Teď už tu není a myslím si, že by chtěl, abych byla silná. Tetování mi dodalo sílu a sebedůvěru,“ dodává Nguyen Hong Thai s širokým úsměvem na tváři.
Poptávka po tetování je podle Ngoc v zemi stále silnější. V Hanoji, kde je průměrná měsíční mzda přibližně 500 dolarů (10 900 korun), jsou její klienti za tetování ochotni zaplatit i více než 1 000 dolarů (21 800 korun).
