Přístav Danang, kde americká loď na jaderný pohon spustila kotvy, je symbolickým místem. Právě sem totiž připluly první americké bojové jednotky, když Spojené státy vstoupily do válečného konfliktu, poznamenala BBC. Po rozpadu francouzské Indočíny v roce 1954 byl Vietnam rozdělen na dva samostatné státy - Jižní a Severní Vietnam. Oba státy se podle mezinárodních dohod měly následně sjednotit po demokratických volbách, ty se však nikdy nekonaly a celý Vietnam se rozhodl ovládnout komunistický sever. USA v krvavém konfliktu vojensky podporovaly Jižní Vietnam, po jejich stažení nakonec komunisté celou zemi dobyli a sjednotili.
Americká letadlová loď kotví dvě námořní míle od přístavu a její návštěva je plánována na čtyři dny. Na palubě je pět tisíc námořníků a letců.
Návštěva Vietnamu není podle analytiků považována jen za gesto usmíření, ale vysílá i jasný vzkaz Číně, která k nelibosti zemí v regionu vznáší územní nároky v Jihočínském moři a která se v oblasti jihovýchodní Asie snaží zvýšit svůj vliv.
„Vietnam je velmi vážně znekopojen čínskými agresivními kroky v Jihočínském moři,“ řekl CNN její vojenský analytik John Kirby, námořní generál ve výslužbě. „Vietnam se obává, kam vlastně Čína směřuje,“ dodal.
Čína si dělá nárok na téměř celou oblast Jihočínského moře, která je významným námořním uzlem a pod jehož dnem se mohou nacházet velké zásoby ropy a zemního plynu (psali jsme zde).
Ambice Pekingu dokládá i vojenský rozpočet. Čína dnes u příležitosti zahájení výroční schůze Všečínského shromáždění lidových zástupců, tedy parlamentu, oznámila zvýšení výdajů na obranu proti loňsku o 8,1 procenta. Vojsko má letos podle AP získat v přepočtu 173 miliard dolarů (3,5 bilionu korun), podle Reuters pak 175 miliard dolarů (3,6 bilionu korun). Odborníci ale předpokládají, že skutečná suma bude mnohem vyšší a že část z ní se schová za civilní výdaje.
