Delegace mnichů zamířila do jižní provincie Khanh Hoa, kterou spravuje právě Vietnam. Chrámy byly naposledy využívány v roce 1975, v poslední době ale Vietnam nechal tři velké a několik menších zrekonstruovat, aby potvrdil svoji suverenitu.
Důvod obnovy svatostánků na území, které lidé nikdy trvale neobývali, je prostý. Kolem ostrovů se údajně nachází obrovská naleziště ropy a zemního plynu a je to také strategické území na důležité plavební trase.
Mniši, kteří byli zvoleni na šestiměsíční období, by měli o obnovené svatostánky pečovat a poskytovat duchovní služby nepočetnému obyvatelstvu. Na ostrovech žijí v podstatě jen vojáci z některých zemí, které Spratlyovy ostrovy považují za své výsostné území.
Do 19. století si skupinu roztroušených útesů, atolů a ostrovů nárokovala Čína. V roce 1864 obsadila některé ostrovy britská válečná loď, což dnes uplatňují Malajsie a Brunej. Během druhé světové války ostrovy obsadily japonské jednotky, ale po kapitulaci Japonska se ostrovy staly součástí Francouzské Indočíny.
Během války v 70. letech obsadil ostrovy jižní Vietnam, což vyvolalo spor s Čínskou lidovou republikou. Ten trval prakticky až do roku 1988, kdy Číňané potopili dvě vietnamské lodě, obsadili sedm ostrovů a na jednom z nich postavili základnu. Čína dodnes považuje Spratlyovy ostrovy za součást svého území. Od roku 1978 si několik ostrovů blízko Palawanu přivlastňují i Filipíny.
