Nepokoje si dosud vyžádaly nejméně jednoho mrtvého a 141 zraněných. Agentura Reuters s odvoláním na lékaře vietnamské nemocnice uvedla, že zabito bylo více než 20 lidí - pět Vietnamců a 16 osob patrně čínského původu. Tuto informaci ale zatím úřady nepotvrdily.
Spor o ostrůvkyČína na začátku května přesunula svoji ropnou plošinu CNOOC 981 do vzdálenosti asi 120 námořních mil (asi 222 kilometrů) od vietnamského pobřeží k Paracelským ostrovům. Korálové ostrůvky, u nichž se nachází velké zásoby ropy, Čína kontroluje od roku 1974, kdy s Vietnamem svedla krátkou válku (o ní si přečtěte zde). Hanoj proti posledním krokům Číny ostře protestuje. Minulý týden se u sporných ostrovů střetlo několik čínských a vietnamských lodí, jejichž posádky po sobě stříkaly z vodních děl. V Hanoji a Ho Či Minově městě vyrazily do ulic tisíce naštvaných Vietnamců, stovky jejich krajanů protestovaly i před čínskou ambasádou v Praze. |
Nepokoje se v noci na čtvrtek přelily z jihu země i do centrálních oblastí Vietnamu. Jde o jednu z nejhorších krizí v čínsko-vietnamských vztazích od krátké pohraniční války, kterou spolu oba státy svedly v roce 1979.
"V noci do nemocnice dorazilo asi 100 lidí. Mnoho z nich byli Číňané. Další sem proudí dnes ráno," sdělil agentuře Reuters doktor z všeobecné nemocnice provincie Ha Tinh v telefonickém rozhovoru. Stovky Číňanů už podle dostupných informací z Vietnamu utekly. Číňané ze země prchají letadly, anebo přejíždějí do sousední Kambodže.
Tchajwanské sdělovací prostředky uvedly, že protestující v noci napadli velkou ocelárnu v provincii Ha Tinh, kterou vlastní největší tchajwanský investor ve Vietnamu, společnost Formosa Plastics Group. Po svém plánovaném dokončení v roce 2020 bude největší ocelárnou v jihovýchodní Asii a patřit k ní bude i přístav a elektrárna. Celý komplex má stát asi 20 miliard dolarů (400,5 miliardy Kč).
Vláda přivírá oči, nepokoje se však mohou vymknout kontrole
Ve středu tisíce Vietnamců zapálily více než desítku čínských a dalších zahraničních továren a ničily průmyslové zóny na jihu země na protest proti čínské těžbě ropy v části Jihočínského moře, na kterou si činí nárok i Vietnam. Vietnamská policie oznámila, že zadržela asi 500 lidí přistižených při drancování, krádežích a žhářství.
Fotogalerie |
Nynější demonstrace jsou ve Vietnamu největší za několik desítek let. Protestní akce a jakékoli podobné projevy nespokojenosti jsou neobvyklé v zemi, v jejímž čele stojí autoritářská komunistická vláda.
Podle analytiků ale vietnamský režim přivírá nad nynějšími demonstracemi oči, aby vyjádřil svou nespokojenost s Čínou.
Podle analytiků vlna protestů ukázala, že vietnamský nacionalismus by se mohl snadno vymknout kontrole a ohrozit i domácí politickou stabilitu, napsal zpravodajský server BBC News.
Ve středu tisíce Vietnamců zapalovaly čínské a další zahraniční továrny a ničily průmyslové zóny poblíž Ho Či Minova Města. Jen v provincii Bin Duong nahlásilo škody 460 firem a zranění utrpělo přes 40 policistů, uvedla agentura Reuters. Vietnamská policie oznámila, že zadržela asi 500 lidí přistižených při drancování, krádežích a žhářství.
Konflikt na moři. Do vietnamské lodi schválně narazili Číňané:
10. května 2014 |
Demonstrace zřejmě největší vahou dopadly na tchajwanské společnosti a zasáhly i jihokorejské a singapurské firmy, u nichž se protestující zřejmě mylně domnívali, že jsou čínské. Čínské úřady už varovaly své občany, aby "pečlivě zvažovali" jakékoli cesty do Vietnamu.
Čínské ministerstvo zahraničí ve čtvrtek vyjádřilo hluboké znepokojení a apelovalo na Hanoj, aby potrestala viníky a odškodnila oběti. Čínské velvyslanectví ve Vietnamu vyzvalo vietnamské bezpečnostní složky, aby "přijaly účinná opatření k ochraně čínských státních příslušníků". Podle agentury AFP Peking rovněž obvinil vietnamskou vládu, že je s protičínskými demonstranty "spolčená".
