"Jo, pojď se sem podívat, ale nefoť. Prostě nechceme, aby nás pak rozstřílela židovská letadla," mává rukou Sajf, ušmudlaný mladík, který se právě vynořil z několikametrové jámy uprostřed hromad písku a zeminy.
Palestinec se chvíli těší ze slunce a mžourá jako podivně velký a vybarvený krtek. Musí však opět dolů: spěchá opravit pašerácký tunel, který noc předtím zničil izraelský nálet.
Muž, který se mi představil jako Sajf, je podloudník. Podobně jako stovky, ba až tisíce dalších obyvatel z pásma Gazy buduje jeden ze stovek tunelů do sousedního Egypta, kudy do izolovaného palestinského území proudí nedostatkové potraviny, šaty, cigarety a vůbec spotřební zboží. A podle izraelských úřadů i zbraně a součástky pro smrtonosné rakety, což je oficiální důvod, proč letadla židovského státu dílo palestinských horníků čas od času bombardují.
Je proto třeba spěchat a dopravit z Egypta co nejvíce zboží, aby se investice do podzemní cesty vyplatila: někdy stojí až stovky tisíc českých korun. Nebývá výjimkou, že velcí přepravci protáhnou pod zemí během jediného dne tunu materiálu. Ostatně tuneláři obvykle na pohled nepůsobí jako uprchlíci z plátěných stanů a přeplněných táborů: občas je vidět i nový motocykl, jinde ucházející džíp.
K práci používají mechanické navijáky, ruční stroje a ti, co jsou "na špici", i těžkou stavební techniku. I proto se Sajf směje, když se ho ptám, zda pod zemí nosí pušky. "A kdo by je ode mě koupil, když v Gaze chybí kdeco? Teď lidi chtěj jiný věci, se zbraněmi navíc nechci mít nic společného," odpovídá a pouští se chutě do práce.
Nejprve se na improvizované sedačce spustí do několikametrové jámy zvenčí připomínající klasickou studnu, zpátky pak na ocelovém laně putuje nádoba se zeminou. Tak pracuje do doby, než se vynoří u sousedů v Egyptě, tentokrát v zemi Palestincům zaslíbené.
Tunelářství v Gaze jen kvete, neboť pásmo je již dlouhou řadu měsíců izolované. Do pásma sice proudí přes Izrael i Egypt humanitární pomoc, ale té není vždy dostatek a vyskytly se rovněž zprávy o její defraudaci. Izrael sice občas vrhne do Gazy zboží, například ovoce - Palestinci však mají zřejmě právem za to, že jde o přebytky, kterých se chce židovský stát zbavit.
Prostí Palestinci - pro některé Evropany kupodivu - chtějí žít jako lidé. Nosit nové boty, alespoň trochu slušivé šaty, pít kávu. Spojené státy prostřednictvím svých emisarů již před několika dny oznámily, že usilují o obnovení běžné, byť kontrolované obchodní výměny mezi pásmem a zbytkem světa, což po právu považují za nástroj uklidnění blízkovýchodní situace. K otevření hranic pro obchodníky je však daleko jako ke slunci, a některé lokality při hranici proto vypadají jako shromaždiště zdivočelých bagrů.
Tichý dozor pohraničníků
Nicméně palestinští kopáči již nyní pracují pod tichým dozorem egyptských pohraničníků, kteří ze strážních věží čnějících nad hraniční zdi a ostnatý drát sledují hemžení kopáčů ze vzdálenosti snad jen stovek metrů.
"Je jasné, že z toho mají profit. To by přece jinak nešlo," říká můj průvodce. Zisk však z tunelů nemají jen pašeráci či někteří Egypťané, ale údajně i úředníci z radikálního hnutí Hamas, které nyní pásmo Gazy ovládá.
Provozovatelé tunelů si k nim podle médií chodí pro povolení kutat a z realizovaného obchodu platí daně. Jako kdyby dováželi materiál legálně. "A co mají dělat jiného? Nějaké příjmy stát mít musí," vysvětluje mi prodavač propašovaného oblečení Alí, který jinak sympatiemi k nynějším pánům Gazy nevyniká.
Na rušném tržišti v příhraničním Rafahu je odpoledne živo. Dochází tu totiž k prvnímu prodeji zboží na palestinské půdě: majitelé tunelů, respektive jimi najatí příručí, tu smlouvají s obchodníky, kteří pak materiál rozvážejí do krámků celého pásma. Licituje se tu nejen v měně blízkého Egypta, ale občas prý i v amerických dolarech či izraelských šekelech - tedy v oběživu států, které tu jsou vnímány jako nepřátelské.
"Na vlastní měnu není čas. A kdo by ji v cizině bral? A kdo by ji vydával?" říká smutně pašerák Alí. Kdy toto podivné tunelářství skončí? "Až otevřou hranice, takže nikdy," konstatuje realisticky drobný příručí a mizí za zákazníky.
