Krátce po šesté se fasádou budovy akademie rozjely tanky jako symbol počátku protektorátu a druhé světové války, což uvrhlo zemi do ohně a zkázy.
Vznik železné opony a komunistický puč v Československu představovaly pnoucí se ostnaté dráty, uvolnění v 60. letech a Pražské jaro zase jasně zelená barva. Tu však potlačily další tanky při invazi vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Následující chvíle náležely počátku normalizace, kterou mimo jiné představovaly rostoucí panelové domy.
Videomapping připomněl i petici Několik vět iniciovanou signatáři Charty 77 a zveřejněnou v červnu 1989, sametovou revoluci a pád komunismu, kdy z mapy postupně mizela rudá barva.
Lidé pak přihlíželi také vzniku Občanského fóra v Československu a vyslechli si část proslovu Václava Havla. Závěr videomappingu patřil vstupu České republiky do Severoatlantické aliance v roce 1999 a do Evropské unie o pět let později.
Videomapping se konal jako součást programu vědeckého festivalu Týdne a techniky, který pořádá Akademie věd. Právě víkendové akce jsou propojeny s oslavami a připomenutím 30. výročí sametové revoluce. Festival končí v neděli.
Devatenáctý ročník Týdne vědy a techniky začal v pondělí. Vedle sametové revoluce jsou jeho hlavními tématy klimatické změny, plýtvání potravinami nebo přírodní katastrofy. Jedna ze sobotních přednášek bude také reflektovat vývoj české vědy po pádu komunismu, dobu před revolucí naopak lidem přiblíží retro laboratoř. Kompletní program je na webu.
Speciální program chystá i Národní muzeum
Národní muzeum otevře k výročí 17. listopadu multimediální expozici k dějinám 20. století na Václavském náměstí. Nachází se ve spojovacím podzemním tunelu mezi oběma budovami muzea. Druhá část expozice, na velkých projekčních plochách na stěnách tunelu, ukáže architektonický vývoj náměstí od roku 1860 do současnosti.
Expozici si prohlédnou při nedělních oslavách výročí sametové revoluce pozvaní hosté. Pro veřejnost se tunel otevře v pondělí 18. listopadu. Současně se otevře v obou budovách několik výstav k výročí sametové revoluce.
V historické budově muzea začne například výstava Sametová revoluce, která zahrne dobu od poloviny 80. let do prvních svobodných voleb v roce 1990.
„Současně ukazuje, jak komunistický stát nebyl schopný řešit základní problémy spojené s ekologií, rozvojem kultury anebo církevním životem,“ uvedl Marek Junek z Národního muzea. Ukáže tak třeba model Temelína, figurku Ropáka, předměty z bytového divadla Vlasty Chramostové nebo první prezidentský slib Václava Havla.
