Než se cínová rakev s ostatky Braha převázaná červenou stuhou definitivně vrátila na své místo, odsloužil pražský arcibiskup Dominik Duka v chrámu mši. Modlitby zněly v dánštině i češtině, zpěvem je doprovodil český a dánský pěvecký sbor. Mše začala za vyzvánění zvonů úderem 15. hodiny.
Slavnosti se také zúčastnil ministr kultury Jiří Besser za TOP 09, zástupci dánského království a další hosté včetně členů vědeckého týmu, který se podílel na vyzvednutí a zkoumání ostatků.
"Tycho Brahe je připomínkou, abychom nikdy nerezignovali na cestu lidského poznání," řekl Duka. Brahe, Galileo Galilei a německý astronom Johannes Kepler patří mezi lidi, kteří výrazně změnili pohled na svět, připomněl.
Cínová rakev s ostatky Braha byla z vědecko-výzkumného pracoviště Přírodovědeckého muzea v Horních Počernicích převezena do Týnského chrámu pohřebním vozem.
Hrob původně patřil jiným
Brahe byl pohřben potřetí v historii. Událost Týnský chrám zcela naplnila. Chrám se ale navečer pro veřejnost uzavřel. Kameníci dají hrobku do původního stavu už bez přihlížení veřejnosti.
Na dopolední tiskové konferenci vědecký tým oznámil, že Brahe s manželkou nebyl uložen do nového hrobu. Důkazem jsou ostatky osmi dalších lidí včetně pěti dětí, které se v hrobce našly.
Během týdne radiologové pražské nemocnice Na Homolce zkoumali pomocí počítačového tomografu kostru Tycha Braha. Po vytvoření 3D modelů kostí předají čeští odborníci výsledky Dánům, kteří jsou schopni sestavit z dat celou kostru a určit z ní i to, jak byl astronom vysoký či zda byl nemocný.
Po velkolepém pohřbu v roce 1601 byla hrobka otevřena přesně o 400 let později, kdy z ní vyzvedli sametový klobouk, rukáv z kabátce, pletené punčochy a střevíc. Při nynějším otevření vyzvedli vědci v pondělí z hrobky v Týnském chrámu Brahovy kosti, dvě skleněné nádoby a kus textilu.
"Jsme nadšení, protože stav vlasů a vousů je velmi zachovalý. Je to pro nás z výzkumného hlediska velice důležité, budeme z nich nukleární analýzou zjišťovat množství rtuti," řekl výzkumník Niels Linnerup z Kodaňské univerzity. Právě rtutí mohl být Brahe otráven.
Vyzvednout rakev z hrobky trvalo vědcům několik hodin. Kromě rakve Braha a jeho manželky v hrobce vědci narazili i na koště, které tam zůstalo v roce 1901, kdy se hrobka otevírala poprvé.
"Nález koštěte byl opravdu překvapením. Jako exponát zůstane zachované, vracet do hrobky se ale nebude. Je to kuriózní nález odpovídající zcela průběhu prací v roce 1901," řekl v on-line rozhovoru na iDNES.cz vedoucí archeologického oddělení pražského Národního památkového ústavu Jaroslav Podliska.
Z Brahovy rakve vědci odebrali vzorky, které umožní ověřit hladinu rtuti ve vlasech i kostech a mimo jiné tak zjistit, zda příčinou jeho smrti byla otrava. Další vzorky, které vědcům zůstanou, tým podrobí izotopové analýze, což umožní zjistit informace o výživě dánského astronoma. V budoucnu se počítá také s DNA analýzou a histologickou analýzou. Vědci rovněž plánují pomocí počítače zrekonstruovat jeho podobu.
Brahe, který působil na dvoře císaře Rudolfa II., byl v chrámu pohřben v roce 1601. Stále ale není jasné, jak zemřel. Nedávno se objevila teorie o tom, že mohl být zavražděn na pokyn dánského krále Kristiána. Předběžné výsledky, jak Brahe zemřel, by mohly být známy v lednu.
