"Digitalizace probíhala od podzimu 2006 do konce roku 2008 a byla mnohem složitější, než jsme předpokládali," vysvětluje ředitelka muzea Zuzana Strnadová.
Na digitalizaci, tedy nafocení a následném počítačovém "zplastičnění" obrázků odpracovalo dvě stě lidí téměř deset tisíc hodin, tedy minimálně třikrát tolik času, než kolik potřeboval Antonín Langweil na jeho výrobu.
A jen pro zajímavost - celkem bylo potřeba pořídit 244 tisíc fotografií ve vysoké kvalitě, každý detail a místo tak zachycuje zhruba 18 fotografií z nejrůznějších úhlů.
S výsledky práce počítačových kouzelníků se už nyní může seznámit i veřejnost. Buď prostřednictvím internetových stránek www.langweil.cz, které ale obsahují jen informace o modelu a jeho digitalizaci, nebo prostřednictvím dotykových obrazovek přímo v muzeu. Na nich se mohou projít či proletět přímo modelem.
Na internet se zdigitalizovaná podoba modelu zatím nechystá, její velikost je zhruba 20 terabytů, tedy milion megabytů a práce s ní vyžaduje mimořádně výkonné počítače. Jeden takový ale chystá muzeum pro své badatele. Ten umožní historikům a památkářům studovat každý detail modelu v nejvyšší možné kvalitě obrazu.
Pro ně je totiž model neocenitelným pramenem pro studium historie Prahy v letech 1826-1827, kdy ho klementinský knihovník Antonín Langweil vyráběl. Ostatně ze dvou a půl tisíce domů zachycených na modelu jich už 900 nestojí.
Dalším výsledkem digitalizace jsou i dvě DVD. "První obsahuje předpřipravené průlety a procházky modelem a druhé interaktivní hru pro děti pojmenovanou Dobrodružství v Langweilově modelu," říká Strnadová.
Zájemci si jeho prostřednictvím mohou prohlédnout třeba zmizelé uličky Židovského města nebo vltavská nábřeží před jejich regulací. Počítačová hra zavede děti do uliček Prahy 19. století, kde musí splnit 16 úkolů, týkajících se reálií staré Prahy.
Model bude na Florenci
Podle ředitelky městského muzea Zuzany Strnadové by měl model v budoucnu být vystaven v nové budově na Florenci, jejíž výstavba se plánuje na roky 2011 až 2013. Tam by návštěvníci mohli v budoucnu najít i další historické i moderní modely Prahy, třeba Hypšmanův z přelomu devatenáctého a dvacátého století.
Historická budova muzea z počátku minulého století potřebuje nutně rekonstrukci a už dávno nestačí pro všechny sbírky. V nové budově by měla být i kavárna či muzejní prodejna, ve staré budově by pak návštěvníci našli více prostorů pro sbírky muzea. "Současná expozice je dovedena jen do roku 1784, protože nic dalšího se do budovy už nevejde," vysvětluje Strnadová.
Langweilův modelAntonín Langweil se narodil v Postoloprtech roku 1791 v rodině sládka schwarzenberského pivovaru. Roku 1819 si na pražském Staroměstském náměstí otevřel první litografickou dílnu v Čechách, ale nedařilo se mu a brzy ji zavřel. Jako knihovní sluha v Klementinu působil od roku 1822. Na nedokončeném modelu Prahy pracoval od roku 1826 až do své smrti roku 1837. Po Langweilově smrti model, který byl už za života jeho tvůrce pětkrát vystavován, prodala jeho manželka za symbolickou cenu císaři Ferdinandovi I. Dobrotivému, který jej věnoval Národnímu muzeu, které jej postupně vystavovalo na několika místech, až skončil jako exponát v budově Lapidária na Výstavišti. Roku 1954 ho převzalo Muzeum hlavního města Prahy, které jej nechalo náročně zrekonstruovat. Od roku 1961 je přístupný veřejnosti v budově muzea na Florenci. Model Langweil vytvořil v době, kdy pracoval v Klementinu. Je vyroben z papíru a zabírá asi 20 metrů čtverečních. Detailně v něm zachytil tehdejší podobu Starého Města, Karlova mostu, Malé Strany bez Petřína a Hradčan s Pražským hradem. Zmenšenina Prahy v poměru asi 1:480 má více než 2 500 číslovaných budov, z nichž 960 dnes už neexistuje. Model je dotažen do takových detailů jako jsou domovní znamení, nápisy na náhrobcích na Starém židovském hřbitově či sluneční hodiny, ale také oprýskané zdi, vytlučená okna či popínavé rostliny na zdech. |
