Platter v rozhovoru pro Der Standard řekl, že během fotbalového šampionátu příští rok budou hranice "v každém případě uzavřeny". Pak dodal: "Dnes ještě nelze říct, jestli bude 1. leden 2008 skutečně datem rozšíření schengenského prostoru."
Týž list přinesl zároveň i reakci českého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga, jenž výroky rakouského ministra označil za "obzvlášť politováníhodné". "Z jiných sousedních zemí takové tóny neslyšíme. A to u nás pochopitelně nezískává Rakousku zvláštní sympatie," řekl Schwarzenberg.
Do ministra se v redakčním komentáři pustil i Der Standard. Nařkl ho a potažmo i celou politickou elitu Rakouska z toho, že vytrvale v hlavách lidí udržuje existenci železné opony.
Válka se sousedy
Článek nese titulek "Chronická temelínitida", neboť Vídeň si podle Standardu nechala hornorakouskými provinčními politiky vnutit v otázce Temelína otevřený boj s českou vládou.
Ten se stále více podobá válce: čím déle trvá, tím méně jsou v něm připouštěny argumenty, jež by mohly spor oslabit. Proti Temelínu prý nelze podat žalobu, a tak jsou do Prahy zasílány diplomatické protestní nóty. Příznačné je, že se tyto nóty objevují v rakouském bulvárním tisku ještě dříve, než jsou doručeny do Prahy.
Rakouským politikům jde podle Standardu především o vytváření příznivých nálad mezi vlastními fanoušky, a to i na úkor dobrých sousedských vztahů. Kromě Temelína je to prý vidět i na konfliktu kolem znečišťování maďarské řeky Ráby.
"Osmnáct let, měřeno historickou dimenzí, trvá pouhý okamžik. Generace, která se narodila během pádu železné opony, teprve dosahuje plnoletosti. Ovšem pravděpodobnost, že jí železné hranice zůstanou v hlavě, je velmi vysoká," napsal autor komentáře.
Jen ten, kdo zažil, co to znamená nesmět svobodně cestovat, může pochopit, jak důležité je pro nové členské země EU odstranění kontrol na hranicích. Pro Česko, Slovensko, Maďarsko a Slovinsko je 31. prosinec 2007, kdy mají vstoupit do schengenského prostoru, vlastně teprve skutečným datem vstupu do Evropské unie, pokračuje list.
Aliance s médii
Ministři sousední země, kteří dávají najevo, že jim to není po chuti, si přátele nezískají. To je ale Platterovi a dalším politikům zřejmě jedno. Časy, kdy se rakouští politikové alespoň slovně stavěli do role předních zastánců nového středoevropského cítění, jsou definitivně pryč. Rakouská politika sousedství, i když se na regionální úrovni snaží, zůstává na celonárodní úrovni provinční.
To všechno se navíc děje bohužel v neslavné alianci s velkou částí rakouských médií, dodává list.
