Čeští právníci mohou o možnosti přijmout vězně z Guantánama v tuto chvíli uvažovat jen v čistě teoretické rovině. Věc totiž zatím postrádá jakékoliv konkrétní obrysy. Jisté je jen jedno: za každých okolností bude kromobyčejně právně složitá.
"Je to strašně komplikovaná otázka, protože možností je celá řada. A hlavně takhle obecně se to špatně předpovídá, protože na Guantánamu jsou zadržováni různí lidé a myslím, že ani státy, jež jsou teď možná dotazovány, samy přesně nevědí, jaký by konkrétně status přijatých vězňů měl být," vystihl nejistotu profesor Pavel Šturma z pražské právnické fakulty. "Můžeme jen vycházet z nějakých teoretických hypotéz."
Nepřátelští bojovníciKontroverzní v této otázce je hlavně statut samotného Guantánama. Tamní vězni nejsou válečnými zajatci podle Ženevských úmluv. Bývalý prezident USA George Bush jim totiž přiřkl statut takzvaných "nepřátelských bojovníků", což mu umožnilo držet je bez obvinění a nároku na normální soudní proces. Řadu důkazů proti nim navíc vyšetřovatelé získali mučením (či praktikami, jež se mučení blíží) nebo od zpravodajských služeb. |
Z vězně by se mohl stát azylant
Šturma i doktor Filip Křepelka z Masarykovy univerzity v Brně, odborníci na mezinárodní právo, se v rozboru pro iDNES.cz shodli na tom, že by Česko teoreticky mohlo bývalé vězně přijmout na své území coby azylanty. Po dohodě ČR s USA by přicestovali a požádali by tu oficiálně o azyl.
Azyl mohou dostat lidé, kterým v jejich mateřské zemi hrozí perzekuce. "Kritéria jsou obsažená v úmluvě o právním postavení uprchlíků z roku 1951. Jsou taková, že dotyčný člověk se nachází mimo svou zemi a nemůže nebo nechce se do ní vrátit z odůvodněných obav z pronásledování z důvodu rasy, národnosti, vyznání, politického přesvědčení a tak dále," vysvětlil Šturma.
Vadilo by vám, kdyby Česko přijalo některé bývalé vězně z Guantánama?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pátek 20. února 2009. Anketa je uzavřena.
I kdyby se ovšem ukázalo, že bývalým vězňům v jejich vlasti nebezpečí opravdu hrozí - což je v řadě případů velice pravděpodobné - udělení azylu by jim to nezaručilo.
"Zmíněná úmluva totiž samozřejmě obsahuje i klauzuli, která vlastně určité osoby z možnosti být uznáni coby uprchlíci vylučuje. A to pokud se měli dopustit zločinu válečného nebo zločinu proti lidskosti anebo vážného nepolitického trestného činu," konstatoval Šturma.
"Terorismus by se nejspíš chápal jako vážný nepolitický trestný čin. Respektive on má politickou motivaci, ale pro účely trestání a vydávání se chápe jako depolitizovaný. To znamená, že stát, kam by bývalí vězni přišli a hlásili se jako uprchlíci, by jim udělení azylu mohl poměrně úspěšně odmítnout. K tomu stačí v podstatě vážné podezření," dodal.
"Důkazy" proti vězňům by české soudy možná ani nevzaly
Do úplné teorie se dostáváme v otázce postavení těchto lidí před český soud, potažmo umístnění do českých věznic. "V každém případě by se to muselo ošetřit mezinárodní smlouvou," podotkl Šturma.
Česká justice totiž může soudit cizince jen za předpokladu, že zločin spáchal na českém území nebo se jeho obětmi stali čeští občané. "A také že spáchal něco, co posuzuje jako zločin i český právní řád," doplnil Šturma.
Rozhodnutí o přijetícizích státních příslušníků do členských států EU je plně v pravomoci jednotlivých členských států. ČR v této věci nebyla požádána o pomoc. USA zatím samo uzavření věznice řeší a je primárně jejich odpovědností se o osoby umístěné ve věznici postarat. Vzhledem k tomu, že není v tuto chvíli ani jasně určeno, jakých osob by se případné propuštění týkalo, je předčasné na tuto otázku odpovídat," stojí ve vyjádření tiskového odboru ministerstva vnitra. |
Tím ale právní problémy zdaleka nekončí. Je tu i otázka důkazů. Mnoho jich totiž vyšetřovatelé na Guantánamu získali mučením (nebo praktikami, jež se mučení blíží) a zpravodajskou činností. "A takové soudy neuznávají," připomněl Filip Křepelka.
"Jakkoliv jsou samozřejmě americký a český trestní proces formami dost odlišné, my bychom na tom byli s důkazy úplně stejně. To už jsou je schopni získat spíš Američané," tvrdí. "Takže, pokud ty lidi nebudou schopni odsoudit v USA, v České republice se to také nepovede."
To potvrzuje i Šturma. Důkazy získané mučením by tak soudy odmítly a s důkazy od zpravodajských služeb by zase mohl nastat problém s případným utajením. "Některé informace by mohly být tak tajné, že by je zpravodajské služby odmítly poskytnout pro účely soudního řízení," doplnil Šturma.
Proto se domnívá, že do Evropy, respektive do Česka, by z Guantánama zamířili spíš potenciální azylanti. Varianta soudních procesů se podle něj sice stoprocentně vyloučit nedá, ale je nepravděpodobná.
Jasněji bude každopádně v březnu, kdy o dalším osudu vězňů pojede do Washingtonu jednat český ministr vnitra Ivan Langer a evropský komisař pro spravedlnost, vnitro a bezpečnost Jacques Barrot.
Kontroverzní GuantánamoTábor, do něhož USA svážejí podezřelé teroristy pochytané v rámci jejich tažení proti teroru, nechal George Bush zřídit prezidentským rozkazem po útocích z 11. září 2001. Jeho celami prošlo skoro osm stovek lidí, nyní jich zbývá necelých 250. Guantánamo je trnem v oku nejen ochránců lidských práv, ale i řady světových politiků. Věznice také výrazně přispěla k tomu, že Bush odcházel z úřadu jako nejméně oblíbený prezident v dějinách USA. Barack Obama už před volbami sliboval, že Guantánamo zavře. Výnos nařizující zrušení věznice do roka podepsal den po nástupu do Bílého domu. Otázka ale zní, co s vězni. Obama si nemůže dovolit prostě je pustit. Mezi zadržovanými jsou totiž i prokazatelně nebezpeční teroristé, kupříkladu organizátoři útoků z 11. září 2001. Část z nich tak pravděpodobně skončí před americkými federálními soudy. Část se nejspíš vrátí do mateřských zemí, ale jsou i tací, kteří se do vlasti vrátit nemohou, protože jim tam hrozí perzekuce. V takových případech by Obama rád dostal pomocnou ruku z Evropy. Žádnou oficiální žádost ještě nepředložil, ale mluví se o tom, že by evropské země mohly některé z vězňů přijmout na své území. |
