Program Pentagonu, o němž napsal americký list The New York Times, by se v ledasčem podobal praxi CIA, která vězně vyváží poměrně často. - více zde
To by ovšem mohl být jeden z důvodů, proč se tajné službě požadavek ministerstva obrany nezamlouvá. Nadšením zatím nehýří ani úřad Condoleezzy Riceové, citoval deník zdroj, který chtěl zůstat v anonymitě.
Vysvětlení aktuální snahy Pentagonu je třeba hledat v rozhodnutí nejvyššího soudu, který loni přiznal zadrženým na Guantánamu stejná práva jako vězňům v pevninských káznicích.
Budoucnost vězení je nejistá
Na Guantánamu, které leží na Kubě, je momentálně asi 540 vězňů. Když začala válka v Afghánistánu roku 2001, bylo jich tam až 750, ale asi 200 z nich USA propustily nebo předaly do věznic v domovských zemích.
Budoucnost americké základny na Guantánamu je podle Pentagonu značně nejistá. USA se sice strategicky položené pevnosti nechtějí vzdát, ale původní záměr, vybudovat tam špičkové protiteroristické vězení, pomalu bere za své.
"Je třeba si přiznat, že podmínky se změnily. Především právní okolnosti jsou hodně jiné a takovéto okolnosti je nutné brát v potaz," řekl The New York Times představitel Pentagonu. Jinými slovy: na Guantánamo je moc vidět, jsme tam pod drobnohledem a platí tam americké zákony.
CIA může vězně vozit běžně
I když se obsazenost základny bude pravděpodobně snižovat, stejně George Bush požádal kongres, aby mu navýšil její rozpočet o 41 milionů dolarů. Prý je třeba zlepšit mimo jiné tamní bezpečnostní systém.
Pentagon musí mít svolení vlády, pokud chce zadržené údajné teroristy vozit do věznic ve světě. Naopak CIA dostala po 11. září 2001 svolení od prezidenta, že si s podezřelými může dělat de facto, co se jí zlíbí, upozornil The New York Times.
Američtí vojáci vedou na základně v kubánském Guantanámu jednoho z teroristů, zadržených během války proti teroru. (2. března 2002) |