Předseda poroty plukovník Věnek Konvica si libuje: "Úroveň soutěže rok od roku stoupá. Ve výkonu trestu nám už píšou i bílé límečky, což nebylo zvykem."
Mezi bílé límečky, které neodolaly pokušení hospodářské kriminality, patří i autor vítězného díla. Jde o variaci textu Karla Šípa ke skladbě Karla Svobody Kakaová, známé v podání Karla Gotta:
Jsem pouhý turista, však svého Mefista mám. Rigo se jmenuje a já jsem k němu jel častokrát. Řek mi pojeď do Ghany, mám to vobšancovaný a tam tě uhrane vůně kakaová.
Kakao miluju, umím říct hau du ju dú. A tak jsem s Rigem vzlít jenom tak navštívit plantáž snů. A on mi povídá, víš, tohle je na prachy skrýš, ještě nás ovane vůně kakaová.
Přišel k nám černoušek a dostal od nás šek hned. Vy možná nevíte, že býti ředitel není med. Já však byl v euforii, pod velkou magnolií, hlavu mi popletla vůně kakaová.
Sedím teď v teplákách, Ghana mě neláká už. Mám stížnost na porce, však křičí dozorce seď a kuš. Zbyly jen chvíle ranní, kdy tady při snídani omamně zavoní
vůně kakaová.
