"Není to možné říct jinak, než že vzestup nacismu byl umožněn tím, že se na něm podílely elity a části německé společnosti, ale především tím, že velká většina Němců tento vzestup přinejmenším trpěla," uvedla Merkelová.
"Pronásledování a zbavování práv, které nakonec vyústily v druhou světovou válku a civilizační zločin jménem šoa (holokaust), byly umožněny jen tím, že se velká většina dívala jinam a mlčela," dodala německá kancléřka.
"Pro nás Němce to musí být trvalou připomínkou. Lidská práva nevznikají sama od sebe, svoboda se neubrání sama od sebe a demokracie se nedosáhne sama od sebe. Všechno to, co dělá živoucí společnost, to dělají lidé," apelovala Merkelová v projevu, po němž otevřela výstavu v berlínském dokumentačním centru zločinů nacismu Topografie teroru.
Středisko, které stojí na místě někdejší berlínské centrály gestapa, v expozici na základě dobových fotografií a novinových zpráv mapuje události od jmenování Hitlera říšským kancléřem 30. ledna 1933 po následujícího zhruba půl roku, kdy nacisté získali totální kontrolu nad německou politikou, médii a společností.
"Stačilo šest měsíců ke zničení celé té mnohotvárnosti," připomněla Merkelová.
To se nesmí opakovat, zakažme NPD
Neradostné výročí nástupu "hnědé diktatury" si připomněli také němečtí zákonodárci a nejvyšší ústavní činitelé v čele se spolkovým prezidentem Joachimem Gauckem ve Spolkovém sněmu při vzpomínkové akci za oběti nacistického režimu.
Jako hlavní řečník na něm vystoupila devadesátiletá spisovatelka a přeživší holokaustu Inge Deutschkronová, která líčila svůj životní osud a skrývání se před transportem do vyhlazovacího tábora.
"Něco takového se už nikdy nesmí stát," zdůraznila Deutschkronová. Podle ní to ale bude možné jen tehdy, pokud budou lidé znát celou pravdu o nacismu. Podobně se vyjádřil i ředitel Topografie teroru Andreas Nachama, podle kterého se musí každý zasadit, aby se nic podobného jako nacismus už neopakovalo.
Berlínský primátor Klaus Wowereit při této příležitost podpořil zákaz krajně pravicové Národnědemokratické strany Německa (NPD), o němž se v zemi znovu diskutuje od předloňského odhalení neonacistické skupiny vrahů, která má na svědomí deset lidských životů převážně přistěhovalců.
NPD je kritiky označována za xenofobní neonacistickou stranu. Její základna je hlavně na bývalém komunistickém východu Německa, kde má své zástupce ve dvou zemských parlamentech. O její zákaz se před deseti lety pokusila tehdejší vláda sociálních demokratů a Zelených vedená Gerhardem Schröderem, ústavní soud tento krok ale zablokoval. Pro nový návrh na její zakázání se nedávno vyslovila horní parlamentní komora, kabinet Merkelové se k tomu ale zatím z obavy z opakování neúspěchu staví opatrně.
