Podle průzkumu se zahájením jednání s Američany souhlasí 63 procent lidí, z toho 7 procent se domnívá, že nabídku USA by česká vláda měla přijmout co nejdříve bez zdlouhavých jednání.
Proti bylo 27 procent z 963 dotázaných. Ostatní se nedokázali vyjádřit.
Respondenti v průzkumu nejčastěji uváděli, že by česká vláda měla se Spojenými státy důkladně vyjednávat o případném umístění radarové stanice systému protiraketové obrany a nabídku USA přijmout či odmítnout až na základě vyjednaných podmínek.
Více než dvě třetiny lidí (68%) se "určitě" nebo "spíše" domnívají, že Česká republika by měla být chráněna proti raketové hrozbě. Čtvrtina lidí takovou ochranu nepovažuje za důležitou.
Vláda by pak podle průzkumu měla za zapojení naší země do systému protiraketové obrany po USA požadovat především zvýšené bezpečnostní záruky (46%) a záruky, že radarová stanice nemá negativní dopad na životní prostředí (38%).
Zrušení vízové povinnosti při cestách našich občanů do USA požaduje 29 % procent dotázaných, zapojení českých firem do investic souvisejících s vývojem systému protiraketové obrany 28 procent respondentů a 23 procent lidí by uvítalo těsnější spolupráci s USA na příklad ve vědě, výzkumu nebo vývoji nových technologií.
S umístěním radarové stanice monitorující případně ohrožení by nyní "rozhodně" nebo "spíše" souhlasila necelá třetina obyvatel (30%). Proti umístění radaru se "spíše" nebo "rozhodně" staví tři pětiny lidí (62%).
Záštita NATO by podle odpovědí respondentů souhlas s umístěním radarové stanice poněkud zvýšila, ale ne nějak dramaticky. S touto variantou souhlasí dvě pětiny lidí (41%), proti je necelá polovina veřejnosti (48%).
Za nejdůvěryhodnějšího politika z hlediska svých názorů k umístění radarové stanice je veřejností považován prezident Václav Klaus (27 %). Čtvrtina lidí uvedla, že v otázce umístění radarové stanice nedůvěřuje žádnému z politiků.
