Verše patří i k šílené krávě, tvrdí mluvčí

"Nestačím to pozorovat, registrovat, dozorovat... už jsem z toho jelen." Tak začíná básnička, kterou k oficiální zprávě o novele veterinárního zákona připojil Josef Duben. Duben je mluvčím Státní veterinární správy. Podobnými dílky doprovází většinu sdělení, která rozesílá médiím. "Přišlo mi, že suchá zpráva potřebuje zpestřit, aby si kolega novinář odlehčil život," vysvětlil.

Nezastírá, že veršovat ho baví. Básně by prý měly hlavně zaujmout a novináře ke zprávě přilákat.

"Taky jsem dělal v novinách a vím, že je někdy těžké se tiskovou zprávou prokousat," doplnil. "Chtěl jsem ukázat i to, že státní úřad vidí věci i v jiných souvislostech."

Verši dokáže doplnit jak tragické události, jako jsou případy nemoci šílených krav nebo počty zvířat, která si vzala velká voda, tak změny zákonů i vyhlášek.

Jak dlouho budou veršíky doplňovat jeho tisková sdělení? "Pokud mně to někdo nezakáže nebo se mi nezlomí pero nebo klávesnice, budu pokračovat," směje se Duben.

Básničky ale nejsou jeho jediným uměleckým vyžitím. "Dloubu menší i větší panáčky ze dřeva," popisuje svou zálibu v řezbářství. "Jak dnes na čtení a psaní používám brýle, dělají se mi lépe ti větší." Na jaře byly jeho výtvory k vidění na výstavě v prostorách ministerstva zemědělství. O výstavě si přečtěte ZDE. Další výstavu však zatím v plánu nemá.

Duben zkoušel už jako malý kluk kreslit a malovat, ale tu pravou vášeň objevil až na vojně. Živil se i psaním a díky studiu na vysoké zemědělské pracoval také jako zootechnik v cirkuse.

Verše Josefa Dubna

K novele veterinárního zákona:

Nestačím  to pozorovat,
registrovat, dozorovat...
už jsem z toho jelen.

A propos jelen...
ten na farmě nesmí být střelen!

Člověk, ten zas může,
ovšem, nesmí se z něj dřít kůže!

Zkrátka na všehno je zákon, výjimka, zákaz.
Neuč se číst synu, vyhneš se spoustě nákaz!

Upřesnění, kudy a jak s veterinárním zbožím do Německa, popřípadě do EU:

Vezu vezu těžkou krávu,
říkají ale jít na dráhu.
Po silnici na Cínovec
je to jednak přes kopec
a třiapůl tuny, to je věc,
se kterou si tady neporadí.

Radši teda přes Šmilkudrézden
či přes Ludvíkdsdorf přes den.
Taky je možný Širding nebo Vajdhaus
Tady však ale bacha na maus!
Tu nemají rádi koně, ti se plaší.
Koně i malá myška straší!

Od 1. října je možné dovážet z některých zemí EU i krmení pro kočky z hovězího masa:

Povídala naše kočka psovi:
Jestlipak víš, co je nový?
...
No, že už si dáme v Mekáči
hamburgrů, co hrdlo ráčí.
Z krávy ať je tlustá tenká,
dánská, finská, lucemburská,
rakouská, řecká, či slovenská.

Mňau, mňau, mňau, mňau,
mně nekousej, Alíku, jau!

Uhynulá zvířata po srpnových povodních:

Uplavaly krávy, slepice a včely.
Ten výčet ale jistě není celý!?
Třeba zajíce prý nenašli.
No, ti přece utekli,
na ty se vykašli!

Kdyby prase mělo křídla,
jak zpívá pan Skoumal,
deštěm by mu zvlhla,
to by koukal.
Lepší by bylo prase s kruhem,
jak by se i vyjímalo,
jak plove českým luhem!

Každopádně škoda je každého života,
ať je to prase, slípka, ta, či ta.

Čtvrtý případ BSE v Česku:

Každé ráno lepší předchozího
ovšem toto dnešní stojí za ho.

Jakpak býti optimista,
když nám osud svízel chystá.

Nežli jsme se rozdýchali,
krávy se nám rozbzíkaly.

Ale přece, rozum do hrsti,
veterinář blbé maso na pult nepustí!

Mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben během on-line rozhovoru, 15. června 2001