To jest, kdo veřejného činitele zbije, bude potrestán přísněji, než když zbije třeba mě. Kdo veřejného činitele zabije, nemůže počítat s tím, že vyjde zpoza mříží po několika letech jako jiní vrazi.
Návrh je to však nesmyslný. Můžeme se přít o to, zda má placku veřejného činitele dostat myslivecká stráž. Zastánce řekne: Pytlák si rozmyslí pouštět se do půtky s veřejným činitelem. Odpůrce se ironicky zašklebí: A co když jeden veřejný myslivec odstřelí na honu druhého veřejného?
V ordinacích jde o něco úplně jiného. Lidé, kteří se chopili "práva" ve vztahu k lékařům, vůbec nepřemýšlejí o tom, zda bílý plášť má neporovnatelnou hodnotu uniformy. Střílejí a bodají a sekají, protože si myslí, že jim doktor zničil život. To žádný veřejný činitel udělat nemůže.
Z povýšení lékařů, přežeňme trochu, by mohla mít prospěch jedině městská a obecní policie. Doktoři by mohli být po službě zapojeni do kontroly špatně parkujících vozidel, případně plevelnosti zahrádek.
Byly by tedy k něčemu aspoň bezpečnostní rámy před vchodem do ordinace? Když jdeme do sněmovny nebo k soudu nebo prostě chceme letět letadlem, jsme zrentgenováni, zda krom drobných mincí nemáme s sebou mačetu nebo pistoli.
Taková věc v ordinacích jistě neuškodí. Navíc, když už by tam měli takovou techniku, mohli by zavést čekací lístky tak jako na poště nebo v bance, aby ponížení pacienti nemuseli trpně sedět v čekárně. Jenže to by byl jediný efekt.
Bohužel ani bezpečnostní rámy neodradí maniaky. Jejich nenávist není z tohoto světa. Problém útoků na lékaře nemá žádné obecné řešení. Jedině snad toto: je to rizikové povolání, a tak by mělo být i hodnoceno.