Veřejná volba je vstřícným gestem vůči občanům. Právě tímto způsobem argumentoval například lidovecký poslanec Tomáš Kvapil. Podle něj jde o jakýsi přechodový článek k přímě volbě, kterou mají lidovci ve svém programu. "Chápu veřejnou volbu tak, že občané aspoň vidí, jak volí jejich zastupitel, když už nemohou volit sami," vysvětlil iDNES.cz.
Zatímco lidovci veřejnou volbu prosazovali už od svého lipnického usnesení, aby se zbavili nařčení z kupčení s hlasy pro Václava Klause, ostatní strany se klonily spíše k volbě tajné. V ČSSD veřejné hlasování podporoval jen místopředseda strany David Rath. Až dva dny před prezidentskou volbou vznikla poměrně široká koalice, když se k zastáncům tohoto způsobu volby přidali nečekaně zelení a poněkud očekávaně komunisté (více zde). Díky procedurálním kličkám se pak v pátek podařilo zastánce tajné volby přehlasovat.
Předseda sociálnědemokratických poslanců Michal Hašek přitom tvrdil, že na veřejné volbě se shodly všechny strany a blokuje ji pouze ODS. Neříkal pravdu. Když se o tajné volbě hlasovalo, ruku pro ni zvedlo 57 senátorů a 97 poslanců. Kdyby se hlasy sčítaly, 154 zvednutých rukou by ji bohatě odhlasovalo. Hlasovala ale každá komora zvlášť a ve Sněmovně k prosazení tajné volby chyběly čtyři hlasy.
Čísla tak ukazují, že kromě 122 občanských demokratů si tajnou volbu přálo dalších 32 volitelů. Například bezpartijní senátor Karel Barták z klubu KDU-ČSL jinak než tajně volit nechtěl. Raději odešel z Hradu. "Chtěl jsem se od veřejné volby distancovat, už dříve jsem zveřejnil svůj názor, že budu hlasovat jen v tajné volbě," řekl.
. ARGUMENTY pro a protiPro veřejnou volbu: - voliči mají možnost vidět, jak jejich zastupitel volí - zamezí se spekulacím a obviňování Proti veřejné volbě: - technicky nebyla zvládnuta, nebyla přehledná - voliči stejně neměli šanci nic vidět - volitelé odkryjí karty a vystaví se tak nátlaku lobbistů druhého tábora - v historii se používala jen výjimečně, veřejně se volilo za komunismu Pro tajnou volbu: - dává větší svobodu rozhodování jednotlivým volitelům - je důstojnější, respektuje osobní vůli volitele - v historii země patří už k tradici Proti tajné volbě: - volitel může hlasovat jinak, než později tvrdí - strana může zvolení kandidáta svést na jinou stranu |
Pohlídat si své ovečky
Samotná veřejná volba nakonec k větší průhlednosti přispěla jen minimálně. Divák ČT neměl šanci vidět, jak kdo hlasuje. Problém identifikovat poslance a senátory měli i sami novináři, kteří v době hlasování sledovali přímý přenos na obrazovce v kuloárech. Natož běžný občan, který tváře politiků příliš nezná.
"Ta volba byla veřejná, protože je tady spousta kamer a dá se dohledat, jak kdo hlasoval," namítl po pátečním jednání předseda senátorského klubu SNK-ED Josef Novotný. "Ti poslanci se navíc mezi sebou hlídali a byl dostatek svědků, takže nemyslím, že by byla potřeba nějaká veřejnější," řekl iDNES.cz.
Připouští ale, že při veřejné volbě byli poslanci a senátoři vystaveni tlakům, kterých by při tajné volbě byli ušetřeni. "Obávám se, že se určité chmurné předpovědi, že někteří poslanci budou různě ovlivňováni a motivováni, že se naplňuje. Myslím tím některé ty zdržené hlasy," upřesnil.
"Je to poněkud zvláštní volba," naznačil sám Václav Klaus při odchodu ze sálu. "Posloužilo to jen předsedům některých klubů, aby si mohli spočítat své ovečky," řekl přímo.
Přesně to se také v pátek a v sobotu dělo. Jiří Paroubek, Michal Hašek, David Rath a Kateřina Jacques si mohli vykroutit krk, když kontrolovali zvednuté ruce za svými zády. A pro jistotu si ještě své poslance fotografovali.
Stranické kluby tak měly plnou kontrolu nad hlasováním svých členů. Kdo i přes tento psychologický nátlak odolal, jako poslanec Evžen Snítilý, který v rozporu se stranickým nařízením nehlasoval pro Jana Švejnara, ten se psychicky zhroutil hned druhý den ráno.
Klausovci museli odkrýt karty
Veřejná volba sociální demokracii vydatně posloužila. Nejenže při ní Klausovi odpadlo hned několik hlasů, které měl v případě tajné volby zajištěné (téměř desítka), proklausovská koalice navíc musela odkrýt své karty a předseda ČSSD jasně viděl, na koho přes noc zatlačit.
Druhý den pak kromě Snítilého chyběli další dva senátoři z Klausova tábora. "Bylo to divadélko," souhlasila nezávislá senátorka Liana Janáčková, která hlasovala pro současného prezidenta. Podle ní je tajná volba regulérnější. "Nechápu jednu věc − socialisti, komunisté a zelení zhatili včera tajnou volbu a dnes o veřejné volbě říkají, že byla zfalšovaná," neskrývala v sobotu senátorka svůj údiv.
Narážela tak na fakt, že skrutátorky napočítaly při pátečním večerním hlasování o dva hlasy více, než kolik poslanců v tu dobu v sále skutečně bylo. Sociální demokracie se proto chystala volbu napadnout jako neplatnou. Ani po technické stránce nebylo tedy veřejné hlasování dobře připravené. "Myslím, že měla být zorganizovaná lépe, na to existují určité technické pomůcky, aby byla přehlednější. Ale to je věc organizátorů volby," řekl iDNES.cz ministr školství ze zelené Ondřej Liška.
Podle něj ale svůj účel splnila. "Nejde tolik o kontrolu stranických vedení nad svými ovečkami, ale spíše o to, že se každý za to, jak hlasuje, musí veřejně zodpovídat před ostatními," řekl ministr.
Poslanec ODS Petr Pleva nesouhlasí, právě to je podle něj chyba. "Strana má přesný přehled o tom, jak kdo hlasuje, jak kdo případně může měnit názory a podle toho také volí taktiku do dalších voleb. Myslím, že jestli někdo volal po demokratičtější volbě, tak veřejná volba je výrazně nedemokratičtější než volba tajná," řekl iDNES.cz.
Za pravdu mu dává kupodivu i komunista Miroslav Grebeníček. "Bylo zajímavé, co se tady rozehrávalo, včetně těch, co se prezentují jako studentští vůdcové listopadu 89. Jestli tvrdili, že bojovali za tajnou volbu, tak jsem překvapen, že nyní otočili," řekl Grebeníček iDNES.cz. "Bylo to účelové a myslím si, že se správně vyjadřují ti, kteří si myslí, že to byla snaha o ještě větší ohýbání už tak dost ohnutých paragrafů," uvedl v narážce na vystupování senátora Martina Mejstříka.
