Na začátku byly tři téměř zachovalé, ale nešťastně propletené kostry objevené v květnu 2015 při úpravě pozemků kolem památníku bitvy u Verdunu na severovýchodě Francie. Podle soudního lékaře Bruna Frémonta k odhalení identity alespoň jednoho vojáka vedla série malých zázraků.
Jedním z nich byl i fakt, že kromě bajonetů, okovaných bot, přileb a lahvičky stále vonící po mátě se v zemině našla i hliníková známka se jménem. Archivy odhalily, že se Claude Fournier narodil 27. listopadu 1880 v Colombier-en-Brionnais, patřil do 134. pěchotního pluku a zemřel rukou nepřítele nedaleko Douaumontu 4. srpna 1916 v necelých šestatřiceti letech.
Bitva u VerdunuBitva u Verdunu byla jedna z největších bitev první světové války na západní frontě. Na obou stranách při ní zemřelo zhruba 700 000 vojáků. Krvavá bitva trvala od 21. února 1916 do 18. prosince 1916. Kvůli velkému počtu padlých se jí říká také „verdunský mlýnek na maso“. |
Že nalezené ostatky skutečně patřily jemu, se expertům podařilo zjistit poté, co spolu se starostou Colombier-en-Brionnais s pomocí několika rodokmenů vypátrali Fournierovy potomky. Jeho vnuk Robert Allard pak podstoupil testy DNA, které domněnku potvrdily.
Ve středu tak mohli seržanta – prvního takto identifikovaného francouzského vojáka první světové války – za Allardovy přítomnosti konečně pohřbít.
„Myslím si, že je to zpráva plná naděje pro všechny, kteří ztratili své blízké v bitvě u Verdunu. Mého dědečka objevili téměř po sto letech. Myslím si, že je to krásný příběh,“ popsal pětasedmdesátiletý Fournierův vnuk své pocity pro francouzskou televizi BFMTV.
Zavzpomínal přitom na svou matku, které bylo vždy líto, že nevěděla, kde přesně je její otec pohřbený. Sama na něj měla už jen nejasné vzpomínky. „Dojímá mě, že můžu říct, že jsme mému dědečkovi vrátili identitu,“ řekl Allard podle francouzského listu Le Parisien.
Během jedné z nejdelších a nejkrvavějších bitev padlo na obou válčících stranách zhruba sedm set tisíc vojáků. V půdě kolem Verdunu jich zůstává ukryto ještě na osmdesát tisíc.
Fournier i zbylí dva neznámí vojáci byli znovu pohřbeni s náležitými poctami: