Kvůli neuhrazenému televiznímu poplatku dlužila žena 675 korun, související náklady řízení ale přesáhly 8 000 korun. Televizi totiž při podání žaloby zastupovala advokátní kancelář. O nálezu informovala mluvčí soudu Jana Pelcová.
Podle ústavních soudců by bylo účelnější, kdyby běžnou agendu související s vymáháním poplatku řešili zaměstnanci televize, nikoli najatí právníci. "Ve sporech odvíjejících se od neuhrazených televizních poplatků nelze totiž paušálně (výjimka je samozřejmě možná) očekávat uplatnění do té míry specializovaných znalostí, jimiž by nedisponovali pracovníci zmíněného útvaru České televize," citovala Pelcová z nálezu.
Konkrétní kauzou neplatičky, která podala ústavní stížnost, se tak bude znovu zabývat Krajský soud v Ostravě. Musí zvážit, zda byly peníze na právníky vynaložené účelně, a znovu rozhodnout o nákladech řízení.
Televize má výsadní postavení, musí se podle toho chovat
ÚS v minulosti opakovaně uvedl, že státní úřady, města i kraje by měli v prvé řadě zastupovat jejich zaměstnanci s právnickým vzděláním. Najatí advokáti prý připadají v úvahu ve složitých sporech. Nyní soud připustil, že činnost ČT sice není výkonem veřejné moci, na druhou stranu pracuje za specifických podmínek a těší se výsadnímu postavení. Lze tak na ni v určitých ohledech klást srovnatelné nároky jako na orgány státní moci.
Soud uvedl, že pokud poplatky například v roce 2012 tvořily téměř 90 procent příjmů televizního rozpočtu, bylo by žádoucí a správné, aby si Česká televize sama zabezpečovala činnosti spojené s jejich správou a výběrem. Vysoké náklady právního zastoupení, které u soudu vždy nese neúspěšná strana, by pak také neměly sloužit jako "sankční mechanismus" uplatňovaný proti neplatičům.
ČT loni vybrala na televizních poplatcích 5,756 miliardy korun, což bylo o šest milionů korun více, než se plánovalo. V minulém roce rozeslala více než 340.000 upomínek ohledně nezaplacených poplatků. Z celkové dlužné částky 353 milionů korun bylo ke konci března uhrazeno 141 milionů korun.
