Poražený Falcon uvedl, že bude žádat nové hlasování. „Průběh voleb nepochybně postrádá legitimitu a jako takový jej neuznáme,“ řekl Falcon, který podle předběžných výsledků získal asi 21 procent hlasů.
Stejný názor zastává třetí kandidát, evangelický pastor Javier Bertucci.
Falcon poukázal na skutečnost, že Maduro si prakticky kupoval hlasy prostřednictvím ověřování takzvaných vlasteneckých průkazů, které zavedl pro rozdělování potravin, jichž je v zemi nedostatek.
„Podcenili mě,“ řekl Maduro po oznámení volební komise jásajícímu davu před prezidentským palácem.
„Nikdy dřív prezidentský kandidát nezískal 68 procent hlasů svého lidu a nikdy dřív neměl náskok 47 procentních bodů před druhým kandidátem,“ dodal bývalý řidič autobusu, který bude moci setrvat ve funkci prezidenta až do roku 2025.
Celkem mohlo v nedělních volbách hlasovat kolem 20 milionů Venezuelanů. Podle údajů po sečtení téměř 93 procent hlasů Madura podpořilo více než 5,8 milionu Venezuelanů, jeho hlavního rivala Falcona 1,8 milionu. Evangelický pastor Javier Bertucci dostal 925 tisíc hlasů a zastánce odkazu někdejšího prezidenta Huga Cháveze Reinaldo Quijada zhruba 34 000.
Podle posledních údajů k volbám přišlo 46 procent voličů, zatímco při předchozí volbě v roce 2015 to bylo 80 procent.
Madurovo vítězství podle světových agentur může mít za následek uvalení sankcí ze strany Spojených států, ale i některých dalších zemí Jižní a Severní Ameriky, které před volbami vyzývaly ke zrušení sporného hlasování.
K předčasným prezidentským volbám byli Venezuelané vyzváni za hluboké hospodářské krize v zemi, kterou způsobila pět let trvající recese a snižující se ropná produkce.
Za situace, kdy v zemi roste míra podvýživy a hladu, zvyšuje se hyperinflace a Venezuela zažívá vlnu masové emigrace, přistupují mnozí její obyvatelé k volbám s deziluzí a rozhořčením. Kritizují Madura za své ekonomické strádání a opozici za vzájemné spory.
