„Uděláme vše, co je nezbytné. (...) Je to evidentně polemická otázka, ale s využitím naší svrchovanosti, našich pravomocí uděláme, co je nezbytné,“ citovala agentura Guaidóa, který je předsedou parlamentu ovládaného opozicí proti socialistovi Madurovi.
Guaidó, jenž slibuje návrat k tržní ekonomice, tak odpověděl na otázku AFP, zda použije zákonné pravomoci jako předseda zákonodárného sboru a úřadující prezident ke schválení případné vojenské intervence.
Madurova vláda je obviňována z pronásledování opozice a z porušování lidských práv. Kritici jí připisují i odpovědnost za hlubokou ekonomickou a humanitární krizi, kterou Venezuela trpí. Kvůli ní ze země uprchly asi tři miliony obyvatel.
Spojené státy, většina států Evropské unie, včetně Česka, i další země uznaly Guaidóa legitimní úřadující hlavou Venezuely. Přidaly se k výzvě většiny členů takzvané Limské skupiny, aby ve Venezuele byly rychle uspořádány předčasné prezidentské volby. Do skupiny patří latinskoamerické státy jako Argentina a Brazílie, ale i Kanada.
Americký prezident Donald Trump na začátku února řekl, že vyslání armády USA do Venezuely je „jedna z možností“. Členové Trumpovy administrativy se v minulosti opakovaně tajně sešli s důstojníky venezuzelské armády, kteří plánovali Madura svrhnout.
Washington již také delší dobu tlačí na Caracas stupňováním ekonomických sankcí. Ty v lednu uvalil i na státní ropnou firmu PDVSA, která je klíčovým zdrojem příjmů Venezuely.
Madurův režim ale stále podporují Rusko, Čína i Turecko. V prosinci do Venezuely opět přiletěly ruské strategické bombardéry. Na konci ledna přinesla západní média zprávu, že Madura přijeli chránit Rusové ze soukromé armády napojené na Kreml známé pod názvem Wagnerova skupina.
4. února 2019 |
