Stávka, která je podle všeho největším protivládním protestem od zahájení nynějších demonstrací, začala v šest ráno místního času (12:00 SELČ). Nicméně odpůrci prezidenta začali už ve středu večer budovat v ulicích měst zátarasy, řidiči autobusů přestali jezdit a doprava se částečně zastavila, uvedla agentura DPA. Další protivládní akcí opozice má být v sobotu masová demonstrace v Caracasu.
Podle místního opozičního deníku El Nacional dostaly bezpečnostní složky příkaz potlačit jakýkoli protivládní protest. „Musíme uhasit ten oheň... ve čtvrtek zasadíme tvrdý úder těm špinavým krysám,“ citoval deník z údajného pokynu. Do ulic zřejmě vyjdou i příznivci vlády, která při podobných příležitostech organizuje mítinky na svou podporu.
Stávku svolala opozice, která má od loňského ledna většinu v parlamentu. Ten ale nemůže fungovat, protože jeho práci blokuje nejvyšší soud. Ovládají ho stoupenci vlády, které narychlo jmenoval končící parlament v prosinci 2015, když už bylo jasné, že vládní strana v tom novém ztratí většinu.
V zemi sužované politickou i ekonomickou krizí trvají od začátku dubna protivládní protesty, které si vyžádaly přes sto obětí. Asi měsíc poté, co téměř každodenní demonstrace vypukly, oznámil prezident záměr svolat takzvané Ústavodárné shromáždění. Volby do něj, jež se mají konat 30. července, bojkotuje opozice, která jeho vznik považuje za nedemokratický.
Madurův plán ustavit nový zákonodárný orgán kritizovala i řada zahraničních politiků a americký prezident Donald Trump kvůli němu pohrozil venezuelské vládě sankcemi. Proti se vyslovilo i sedm milionů z 19 milionů venezuelských voličů v nedělním referendu, které zorganizovala opozice a které podpořil parlament.
Stávka je součástí několika kroků, které opozice oznámila v pondělí a jimiž chce zahájit novou fázi svého boje za demokracii. Dalším z nich má být ustavení vlády národní jednoty a jmenování nových členů nejvyššího soudu. Předseda parlamentu, opoziční politik Julio Borges prohlásil, že nadešla chvíle vyvinout na vládu maximální tlak.
Do Haagu přišla stížnost na Madura
Stovka členů kolumbijského a chilského parlamentu podala ve čtvrtek na Madura stížnost k Mezinárodnímu trestnímu soudu v Haagu (ICC). Tribunál v ní žádají, aby zahájil vyšetřování zločinů proti lidskosti. Informoval o tom ve čtvrtek španělský deník El País.
Kolumbijští a chilští kongresmani Madura viní mimo jiné z vražd způsobených přímým či nepřímým podněcováním, z nucených deportací, použití nepřiměřené síly či zatýkání a mučení členů opozice. Při nynějších demonstracích zemřelo ve Venezuele přes 100 lidí.
Ve stížnosti na Madura k ICC se také uvádí, že prezident v zemi úmyslně vytvořil takové životní podmínky, v nichž někteří Venezuelané „nemají přístup k potravinám a lékům“. Podle autorů stížnosti se takové jednání „blíží zločinu genocidy, protože se týká velkého počtu lidí“.
Opozice dlouhodobě kritizuje ekonomickou politiku socialistické vlády, kterou činí zodpovědnou z hluboké ekonomické krize.
Pouliční boje s policií jsou ve Venezuele časté:
10. května 2017 |
