„Někdy se v noci probudím s tím, že jsem v motelu,“ říká zdravotnice z města Maracaibo, která si nepřála zveřejnit své jméno. Vše začalo, když její otec zemřel. Úředníci úmrtí přiřkli koronaviru, přestože mu test vyšel neprůkazně. Testování musela podstoupit i jeho rodina. Dceři test vyšel rovněž nejasně.
„Okamžitě mě izolovali, nemohla jsem ani kontaktovat rodinu. Myslela jsem si, že zemřu,“ popsala. Ženu nejprve umístili do vládního diagnostického centra, kde sdílela pokoj se čtyřmi lidmi a špinavou koupelnu s mnoha dalšími s podezřením na covid-19. „Nebyli v dobrém zdravotním stavu,“ líčí pro CNN.
Poté ji poslali do motelu. Řada lékařů popsala, že Venezuela do motelů a dalších zařízení posílá do izolace lidi s podezřením na koronavirus ve snaze oddělit je od běžné populace a zabránit přetížení rozpadajících se nemocnic. Zařízeni mezi obyvateli proslula svou špinavostí a podobností s věznicemi.
„Nemohla jsem nic dělat. Říkala jsem jim, ať mě pošlou do izolace domů, že to tak dělají v zahraničí,“ říká zdravotnice s tím, že v motelu s ní bylo odhadem dalších sto lidí. Situace v motelu byla o něco lepší, ale stále špatná. Žena sice dostala vlastní pokoj s koupelnou, ale nesměla vycházet.
Zdravotnice popsala, že dvakrát denně dostávala v malém množství vodu. „Byl nedostatek hygienických potřeb. Pět dní jsem strávila bez čištění zubů,“ říká. Zdravotníci ji na pokoj chodili pravidelně měřit teplotu. Jídla dostávali ubytování velmi málo, což vedlo ke stížnostem a protestům.
Ženám se nedostávalo ani vložek či tamponů. „Požádala jsem o ně a personál mi je dal o patnáct dní později. Moje sestra mi něco přinesla, ale odmítli ji,“ popsala zdravotnice. Z motelu ji pustili až po třiadvaceti dnech. Žena uvedla, že jí neudělali test PCR, pouze čtveřici rychlotestů na přítomnost protilátek.
Latinskou Amerikou se šíří dezinformace rychleji než virus, nejvíc je videí |
„První dva jsem neviděla, ale u třetího a čtvrtého testu byl výsledek negativní. Měla jsem tam být mnohem kratší dobu,“ popsala žena. Její zkušenost není podle svědectví několika zdravotníků ojedinělá, zejména v Maracaibu, kde je povinná izolace jednou z mála taktik proti šíření koronaviru.
Venezuelská vláda se odmítla situaci v nemocnicích a karanténních motelech komentovat. Stejně tak i testování covidu-19 v zemi.
Maracaibo kdysi mívalo dobře vybavenou Centrální nemocnici, kterou však léta špatného řízení a podfinancování dovedla do havarijního stavu. Zařízení má podle lékařů nyní jen devět lůžek na jednotce intenzivní péče, voda tu teče pouze šest hodin denně a elektřina funguje přerušovaně.
Vláda se izolací chlubí
„Svět nebyl připraven na boj s koronavirem, ale s humanitární a ekonomickou krizí, jakou máme ve Venezuele, je to mnohem horší,“ říká anonymně zdejší zdravotní sestra. Uprostřed pandemie mohou venezuelské nemocnice přijímat lidi až po uvolnění postele. „Jeden umře, jeden přijde,“ líčí sestra.
Koronavirus se prokázal u 10 milionů lidí, epicentrem je Latinská Amerika |
Oficiální údaje o počtu lidí, které stát poslal do povinné izolace, nejsou k dispozici. Odborníci a nevládní organizace se však domnívají, že nejméně polovina z více než 45 tisíc lidí, kteří jsou oficiálně vedeni jako zotavení z koronaviru, pravděpodobně strávili čas v povinném karanténním zařízení.
Prezident Nicolas Maduro tuto strategii propagoval a prohlásil za vítězství nad covidem-19. Režim se ohání tím, že má v porovnání s dalšími zeměmi v Latinské Americe nízká čísla - oficiálně 485 úmrtí a 60 540 nakažených.
Experti se však shodují, že množství je kvůli nedostatečnému testování a spoléhání na rychlé testování protilátek značně podhodnocené.