Mercedes Vázquezová loni na podzim opustila Venezuelu, kterou šedesát let považovala za svůj domov. Zpátky už se asi nikdy nevrátí. Její cesta směřovala do Španělska, kde se v roce 1949 narodila a odkud jako dítě uprchla se svými rodiči kvůli totalitnímu režimu diktátora Franciska Franka.
Vázquezová nechtěla milovanou Venezuelu opustit, uprostřed politické a humanitární krize, kterou zapříčinil režim prezidenta Madura, však podle svých slov neviděla jinou možnost.
„Můžu žít bez rýže i bez mouky. Pomalu mě však zabíjel pohled na to, jak se země den za dnem rozpadá. Viděla jsem lidi prohlížet popelnice a jíst odpadky nebo nemocné, kteří nemohli sehnat léky a chodili od jedné lékárně ke druhé. Bylo to hrozné,“ přibližuje Vázquezová, která sama potřebuje léky na své problémy se srdcem.
Před odletem se obávala, že ji na letišti zastaví venezuelská policie. „Mohou vás zadržet z libovolného důvodu. Třeba si vymyslí, že jim připadáte pod vlivem drog a odvezou vás na testy do nemocnice,“ vysvětluje. Její obavy se však nenaplnily a o devět hodin později přistála v Madridu, který naposledy viděla jako malá dívka.
Their families fled Spain for Venezuela. To escape Maduro, they’re returning again. https://t.co/UfdQsVjf7z https://t.co/wnngvHU4UM
Přestože se venezuelští uprchlíci snaží nejčastěji najít útočiště v sousedních jihoamerických zemích, stále více jich míří také do Španělska, odkud jejich rodiny před desítkami let utekly kvůli Frankově vládě. Počet Venezuelanů žijících ve Španělsku se podle statistik v uplynulých pěti letech zdvojnásobil.
Mnoho z nově příchozích může požádat o španělské občanství na základě svého původu. Jiní si zažádali o takzvané zlaté vízum, které garantuje právo k pobytu každému, kdo investuje do nemovitosti ve Španělsku nejméně půl milionu eur (13 milionů korun). Po pěti letech lze zažádat také o občanství. Lidé bez prostředků mohou požádat o udělení azylu.
Venezuela byla zemí přistěhovalců, nyní se stává zemí emigrace
Venezuelané se v posledních třech letech probojovali na první příčky mezi žadateli o španělský azyl. Podle listu The Washington Post Venezuelané podali v loňském roce více než 19 000 žádostí. Přechod jim usnadňuje společný jazyk, kulturní podobnosti nebo shledání s rodinou. Také Vázquezová se přestěhovala za dcerou, která sem přišla před několika lety.
Pro Vázquezovou je však velmi obtížné přemýšlet o Španělsku jako o své vlasti. „Něco ke Španělsku cítím. Nabízí dobrou kvalitu života a sociální služby. Nemám ale ráda fotbal ani býčí zápasy a nelíbí se mi stát u baru a jíst. Zemřu jako Venezuelanka,“ popisuje Vázquezová.
Pompeo vyzval k odchodu Madura, Putin věří v normalizaci vztahů |
Kromě obyčejných lidí utíkají do Španělska také představitelé venezuelské opozice, kteří pracují na mezinárodní pověsti svého lídra Juana Guaidóa, kterého uznala jako legitimního prezidenta Venezuely řada zemí, mezi jinými například Spojené státy, Španělsko, Francie nebo Velká Británie.
„Venezuela byla vždy zemí imigrace a nikoli emigrace. Je to poprvé ve Venezuelské historii, kdy ji obyvatelé masivně opouštějí. Čtyřicet let to byla prosperující demokratická země. Musíme ji zachránit,“ uzavírá Antonio Ecarri Bolívar, který je Guaidóvým ambasadorem ve Španělsku.
19. března 2019 |
