ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
doporučuji v prvé řadě ověřit, v jakém hotelu máte spát: pokud v typu Formule 1, tedy levného ubytování, které je často na předměstích, v levnějších čtvrtích, pak bych zvážil určitou opatrnost. Máte-li v úmyslu spát u známých, ověřte, zda zrovna u nich pod okny nebyly nějaké střety s pořádkovými silami či zda se zde nechystá zákaz vycházení: pak byste museli zvážit, zda takové dobrodružství chete podniknout. Ověřte dále, zda máte pojištěné auto proti požáru a parkujte výhradně na hlídaných parkovištích. Rovněž nepoužívejte kameru či profesionální fotoaparát, existuje zde již v některých místech určitá alergie na přítomnost zpravodajských štábů. Přijedete-li letadlem, na letišti volte buď takový vlak rychlodráhy (tzv.RER), který jede přímo do centra a nestaví právě na problémových na předměstích, nebo volte taxi či "Roissybus", tedy autobus, který Vás zaveze do centra. Jinak všeobecně se raději vyhýbejte velkým koncertům, fotbalovým zápasům, apod. Nakonec dlužno poznamenat, že doposud nemáme hlášený žádný případ českého občana, který by byl v nesnázích právě v důsledku nepokojů na předměstích. Štastnou cestu.
9.11.2005 15:10
ODPOVĚĎ:
Nemyslím, že zásah armády je na pořadu dne. Vláda tento týden začala nabízet občanům ještě jinou tvář, než je represe. Zdá se mi, že zde nastala nová dynamika a že se objevilo jakési pozitivní očekávání. Nasazení armády, jak se zde shodují pozorovatelé, by bylo posledním krokem, jehož nevýhodou je právě to, že je poslední: nelze dále nabídnout nějakou tvrdší variantu. A využít tak extrémního opatření lze asi jen v krajní situaci. Ta zatím nenastala.
9.11.2005 15:13
ODPOVĚĎ:
Těžko říci, jak Francouzi nepokoje vnmímají. Kdo to je vlastně Francouz? Obyvatel luxusní pařížské čtvrti? Nebo někdo, kdo se tady sice narodil, má občanství, avšak mluví slangem mezi francouzštinou, arabštinou a portugalštinou, a jehož otec zde pracoval, dnes je však bez práce, a jehož rodina se mezitím rozpadla? Proto bych řekl, že na jedné straně existuje společnost, která sice o problému předměstí dobře věděla, ale kterou stejně překvapila elektrizace prostředí: vždyť násilí se šířilo jako jiskry v otepích slámy. A tato společnost o problému věděla i proto, že nejde o jev nový: francouzské vlády zkoušejí najít recept proti vznikání ghetta na chudých předměstích již několik desetiletí. Ukazuje se, že tyto snahy nebyly úspěšné. A ti "ostatní"? zdá se mi, že situaci vzali jako příležitost vykřičet konečně svůj protest: obrazovka jim dala prostor k tomu, aby odpověděli ministru vnitra a celé vládě "po svém". V jejich kroku je hoděn zoufalství: zapalují proto školu, odkud je vyhodili pro špatný prospěch. Zapalují knihovnu, protože se nenaučili mít vztah ke vzdělanosti a nikdo je k tomu nepřivedl: jejich kanotři jsou často začínající pedagogové, které sem ministerstvo posílá jen proto, aby si odsloužili roky a ve stáří mohli sloužit někde v klidnějším prostředí... Zapalují budovy radnice nebo komisariátu, protože mají dojem, že stát jim neporozuměl. Zapalují autobusy, a přitom právě autobus je pojítkem s bohatším městem v okolí. Celý fenomén má proto více vrstev, které není jednoduché v krátkosti vypsat.
9.11.2005 15:22
ODPOVĚĎ:
Symbolika hlavního města má svoji sílu. I proto bych hodnotil jako zneklidňující právě fakt, že v minulých dnech násilí "přeskočilo" i do vnitřní Paříže, jakkoli šlo o jev ojedinělý. Není však vyhráno: blíží se víkend a podle určitých náznaků to může být rozhodující test, zda se výtržnosti uklidňují, nebo zda půjde o nový začátek. Dnešní statistiky jsou však povzbudivé: počet zapálených automobilů je poloviční ve srovnání se včerejškem.
9.11.2005 15:24
ODPOVĚĎ:
Především je třeba říci, že Francie není jen obchod Oréalu či Hermésu, nebo módní butik či muzeum moderního umění. Francie má svou tvář i lidovější, krajovou, velmi lidskou a méně kultivovanou. A má také své chudé. Jejich teritoriální rozložení je poměrně pestré, navíc stavby velkých komplexů domů z panelů vyrůstaly všude, kde bylo třeba: proto i uprostřed krajiny najdete občas panelové sídliště, kde bydlí sociálně potřební. A to, že se násilí tak rychle rozhořelo? Jistou vinu na tom mělo možná i zpravodajství: hořící auta a statistiky o tom, kdo kde co zapálil vlastně přimělo výtržníky k soutěži svého druhu: být na přednějším místě ve zpravodajství než bude soused. Ukázalo se, že valstně poměrně neradi opouštějí své čtvrti, je v tom možná kus zvláštního patriotismu. A propagaci násilí pomohl i internet (správce dvou websitů již vyslýchá policie) a samozřejmě mobilní telefony. Mapa Francie, na níž jsou zaneseny místa násilí, je vskutku velmi bohatá a bylo by asi jednodušší vyjmenovat kraje, kde k ničemu nedošlo.
9.11.2005 15:30
ODPOVĚĎ:
Máte pravdu, každá společnost má více tváří, ne vždy však vnímáme všechny stejně ostře. Mám zde řadu známých, kteří na prázdniny nejzedí nikam, protože nemají dost prostředků, takže vilu nebo zámek tady nutně nemusí mít každý. A viděno odsud, kde nás sužují různé dopravní a jiné patálie, myslím, že lze říci, že kvalita života v České republice má mnoho vlastního nepřenosného kouzla.
9.11.2005 15:32
ODPOVĚĎ:
Francouzská média začala uplatňpovat svého druhu cenzuru či autoregulaci: přestala zveřejňovat statistická čísla a jména měst, kde došlo k výtržnostem. Přestala zveřejňovat záběry hořících objektů. Začalo se mluvit o obětech. A poslední dny se začalo více mluvit i o tom, co všechno vláda chystá. Nejde o cenzuru, jakkoli ji výjimečný stav a příslušný zákon umožňuje. Jde spíše o reflexi toho, zda novinář nevědomky není někdy partnerem výtržníka. Ostatně - pro novináře se stalo zvykem, že v těchto čtvrtích si najme mnístního průvodce, podobně, jako se to děje při práci v Bagdádu. Řada z nich se stala terčem útoku. A místním obyvatelům začíná být nepříjemné, že se na ně veřejnost chodí dívat jako se chodí do zoo.
Jinak ve Francii mi doposud chyběl více analytický pohled na to, co se zde děje, to přinášejí zahraniční média. A v českých redakcích se mi naopak zdálo, že problém byl poněkud přeexponovaný, hlavně zpočátku. Zapálená auta jsou, bohužel, pro Francii poměrně běžný jev. I proto se tomnu zpočátku zde věnovalo jen málo pozornosti.
9.11.2005 15:38
ODPOVĚĎ:
Tak to je téměř civilizační otázka. Analýzy zahraničního tisku na ni přinášejí určitou odpověď.
Myslím, že v každém případě se události ve Francii vykreslují do velkého otazníku, zda všechno, co se děje v naší soudobé evropské či euroamerické společnosti, se děje i s ohledem na ty nejslabší. Či naopak, zda zde nevzniká podhoubí takové nespokojenosti, že dokáže vybuchnout do násilí, které je svým způsobem sebe zničující. Na druhou stranu, v dějinách lidstva bylo mnoho okamžiků mnohem závažnějších, myslím, že to je třeba brát i z této perspektivy. Ale je to výzva: výtržníci na předměstích například oprávněně tvrdí, že jejich jménem nikdo ve francouzské politice až doposud nemluvil. Chybí jim hlas, místo, uznání. A toto není jenom úzce francouzský problém.
9.11.2005 15:43
ODPOVĚĎ:
Levicovou pozici je teřba brát s rezervou: jednak se chová podle mého soudu uměřeně s ohledem na vážnost situace, zbytečná polemika by nikomu neprospěla. DOkonce více politiků prohlásilo, že s ním sice zásadně nesouhlasí, ale že otázka odstoupení ministra vnitra Sarkozyho není na pořadu dne prostě proto, že situace je příliš vážná. A zadruhé: levice si je příliš dobře vědoma, že v tomto problému zkoušela najít řešení, ale bez většího úspěchu, jakkoli se některá její opatření možná budou obnovovat. Mám na mysli například finacování asociací pro práci s menšinami či policejní složky, jejichž úkolem bylo zůstávat v terénu a vytvářet pojítko mezi obyvateli a státní autoritou.
9.11.2005 15:46
ODPOVĚĎ:
Původci nepokojů pocházejí především z chudého prostředí, pro nějž je jednou z posledních vazeb na stát sociální příspěvek. Často, ač jsou Francouzi, neumějí dobře francouzsky. Jejich hatmatilka je dopředu znevýhodňuje ve škole, takže často neukončili školní docházku. Ti, kteří ve škole, v zaměstnání a v životě uspěli, jsou naopak dnes prostředníky, kteří si vzali za úkol usměrňovat, uklidňovat, vysvětlovat. Avšak ani lékaři či úspěšní manažeři, kteří pocházejí z chudých předměstí, nemají vyhráno jednou pro vždycky. Podle jejich svědectví není vůbec jednoduché se prosadit, jakoby existoval jakýsi "strop ze skla", který jim neumožňuje napříkad jednoduchý kariérní postup na pracovišti. Ale vycházím v tomto případě z jednotlivých svědectví více, než z nějakých všeobecných informací.
9.11.2005 15:50
ODPOVĚĎ:
Na tuto otázku jsem snad již částečně odpověděl. Ano, situace je vážná. Jde však početně vzato o menšinu, řada výtržníků má okolo sebe rodiny, které jejich jednání odsuzují. Poslední opatření vlády, které navrhuje určitý politický program, podle mého soudu dává věcem perspektivu. A výjimečný stav pouze plní roli jakéhosi vykřičníku. Je příliš brzy na to hodnotit, ale první zprávy ukazují, že se situace spíše uklidňuje.
9.11.2005 15:53
ODPOVĚĎ:
Dilpomaté jsou také lidské bytosti: takže vše sledují s obavou a zároveň nadějí, že se věci brzy uklidní. Odstranit kořeny o nichž jsem mluvil výše je však úkol na několik volebních období. Tento úkol nutně znamená také vytvořit široký konsensus mezi politickými stranami.
9.11.2005 15:55
ODPOVĚĎ:
Francie byla vždy velkorysá v přijímání uprchlíků a migrantů. Tuto skutečnost je třeba vyzdvihnout, protože je v zásadě pozitivní. Ve Francii našly útočiště generace osobností politického a uměleckého světa. I naše historie je ostatně toho odrazem. Koncept, který vychází z přesvědčení, že každý, kdo se ztotožní s hodnotami Republiky se stává Francouzem, našel ve společnosti i u příchozích široké porozumění. Republika je symbol, tmel a škola je dílnou, v níž se mají malí školáci naučit respektu k jejím hodnotám. I proto zde byl takový důraz na nekonfesnost státu a školy. Ve škole nemá radikální podoba náboženství co dělat, ta je vyhrazena do sféry soukromé. Tolik k integraci. Dnešní události ukazují, že skutečnost je zkrátka ještě složitější. Nemyslím, že z hlediska konceptu se bude něco měnit, ale dozajista změny budou v konkrétní praxi.
9.11.2005 16:00
ODPOVĚĎ:
Ověřte, kde budete bydlet a jak přijedete (viz výše). Omezení pohybu uvnitř Paříže zatím nenastalo, pokud by se tak stalo, tak Ministerstvo zahraničí o tom vydá příslušnou informaci. Náš konzulát v Paříži má svou webovou stránku, i zde můžete najít potřebné.
Památky jsou zpravidla velmi dobře střeženy. Doporučuji přesto určitou opatrnost. Sledujte aktuální zprávy, zavolat můžete před odjezdem ještě na číslo +33144320200 (konzulát) nebo se podívat na web. Štastnou cestu a hezký pobyt.
9.11.2005 16:03
ODPOVĚĎ:
Francouz vždy byl tak trochu rebel, ostatně tradice Revoluce je zde velmi silná. Ale jsou zde i tradice odlišné, dvousetleté výročí bitvy u Slavkova Francouzům připomene Napoleona, který je rovněž velmi silným symbolem, jakkoli společnost dodnes dokáže rozdělovat. A stávky? Stávkuje se i jinde v Evropě. Počet odborářů je navíc ve Francii vlastně docela slabý, jejich úderná síla a jejich silně politický profil (často jsou spíše vládní politickou opozicí než skutečným ochráncem zájmu svých členů) však z jejich protestů vytváří významnou událost.
Domnívám se však, že vládní opatření na potlačení násilí jsou natolik silná a srozumitelná, že přispějí k utišení nespkojenosti.
9.11.2005 16:09
Na tuto otázku odmítá dotazovaný odpovídat
ODPOVĚĎ:
Nemyslím si, že by zde vznikala nějaká islámská republika, jak píšete, to mi přijde velmi hrubé a nepřesné, statisticky je navíc muslimů mnohem méně než ostatních, alespoň ve Francii. Islám byl navíc v dějinách Evropy přeci také faktorem vzdělanosti, tolerance, kultury, proto mi přijde Vaše otázka nekomfortně položená, neboť mě vede do logiky, kterou nechápu a v níž nechci pokračovat. Pozitivní diskriminaci zdejší vláda opakovaně odmítla, jakkoli se zde o ní vede intenzivní debata, která ještě bude pokračovat. Jisté je, že vtáhnout do společnosti i ty, kteří dnes zapalují budovy radnice a tělocvničny, bude stát obrovské úsilí nejen finanční, ale především politické. Jisté je, že nelze se chovat, jakoby se nic nestalo, ale řešení nevidím v nějaké další radikalizaci. A Váš názor mi radikální přijde.
9.11.2005 16:16
ODPOVĚĎ:
Kolonialismus je věcí historie, spíše bych viděl jako zásadní množství přistěhovalců, kteří do Francie přišli v posledních desetiletích. A to není jenom úzce francouzský problém, ale problém celé Evropské unie. Tedy i České republiky.
9.11.2005 16:18
ODPOVĚĎ:
Nepřísluší mi hodnotit výkon nejvyššího ústavního činitele v zemi, kde jsem akreditován. Proto mi prosím promiňte, ale na Vaši otázku odpovím vyhýbavě.
Zpočátku se problém výtržností projevil jako běžný vandalismus: zapalování vozů je zde poěmrně běžný jev, který v některých okamžicích roku (konec občasnkého roku, například) je bohužel poměrně běžný. Fenoménu se proto věnovala spíše represivní pozornost a příslušelo ministru vnitra, aby navrhl příslušná opatření. Teprve ve chvíli, kdy jev překročil běžný rámec, se ke slovu dostala politika. Možná i proto určité zpoždění: na druhou stranu, pokud si zpracujete analýzu časového a teritoriálního vývoje násilí, ukáže se, že zpočátku šlo spíše o vymezené územ. Tedy nikoli o celou Francii, jak se stalo později.
9.11.2005 16:23
ODPOVĚĎ:
Skutečně přítomnost policistů v ulicích mohla být vysoká - možná i proto, že to bylo v době, kdy zde fungoval koncept "police de proximité", tedy viditelné přítomnosti pochůzkářů. Dokonce bylo v minulých letech věnováno značné úsilí i tomu, aby se k policii dostali kandidáti i z chudších měst a předměstí, neboť by jinak policie byla jako první kritizovatelná za to, že se chová netolerantně.
Z hlediska policejní práce však nebylo jednoduché zastihnout pachatele, kteří v malých skupinkách rozsévali násilí a mizeli na skútrech pod rouškou noci. A pokdu policie někoho chytila, často šlo o mladistvé, které trestně stíhat nebylo vždy příliš účinné. I proto se násilí šířilo rychleji, než stačila represe účinně zasáhnout.
9.11.2005 16:28
ODPOVĚĎ:
Debata o pozitivní diskriminaci je ve Francii již několik let na pořadu dne. Poslední události ji rozhodně opět přiživí. Francie princip pozitivní diskriminace však chápe jako porušení principu rovnosti, tedy hodnoty republiky.
9.11.2005 16:30
ODPOVĚĎ:
V reakci na výtržnosti se skutečně francouzská vláda rozhodla navrhnout celý soubor opatření: přináší masivní podporu všem asociacím, které v terénu pracují s mládeží, nezaměstnaným zaručuje nový pokus v hledání zaměstnání, těm, kteří opustili školu, zase nabízí, že jim dá novou šanci k získání diplomu. To, že někdo pochází z Francie, se pozná na základě oficiálních archivů, v nichž jsou vedeny seznamy všech, kdo získali francouzské občanství. Nějaká genetika či deklarace se tedy ke slovu nedostanou.
9.11.2005 16:34
ODPOVĚĎ:
Víno je součástí francouzské kultury, a proto se patří abych se o tuto otázku také zajímal se vší vážností. Víno vskutku je na každém stole, debata o jídle a o vínech je pak součástí všech významných i méně významných rozhovorů. I kdybych tedy nechtěl, musel bych se o víno zajímat, jinak by to mohlo být chápáno jako neúcta k hostitelské zemi.
Nějaká zajímavá vína? Rád mám vína z oblasti Graves, Cote de Rhone, zajímavý je také jihozápad. A pokud bych měl říci jedno jméno, pak bych uvedl třeba červené Minervois, šampaňské Hamm a bílé Chablis.
9.11.2005 16:40
