"Velryby hrbaté jsou při své navigaci překvapivě přesné, od svého kurzu se odchýlí maximálně o jeden stupeň," prohlásil šéf novozélandského badatelského týmu z Canterburské univerzity v Christchurch Travis Horton.
Jak vědí, kudy plout?Dosud není jasné, jestli se znalosti migračních tras předávají z generace na generaci, případně jestli vůdčí jedinci reagují na změny v magnetických polích, v hormonálním vzorci nebo na jiné faktory. |
Plout po přímce umějí i jiní mořští tvorové, třeba tučňáci nebo žraloci. Ovšem tyto hrbaté velryby jsou linii schopny držet na obrovské vzdálenosti, zdůraznil Horton.
Vědec a jeho tým sledují migrační trasy šestnácti keporkaků mezi pobřežím Brazílie, Cookovými ostrovy a Novou Kaledonií v jižním Tichomoří až po antarktické vody už osm let. Při zkoumání jim pomáhá satelitní technika.
Migrační trasy, které jsou delší než šest tisíc kilometrů, tvoří řada přímek mezi různými body, odkud kytovci vyplouvají, až po atlantické vody. Vědci zatím ještě nezjistili, jak se mohou tito savci vyhnout odklonu z trasy a navigovat dokonale přesně navzdory mořským proudům a dalším meteorologickým úkazům.
Domnívají se nicméně, že velryby ke své orientaci využívají kombinaci magnetických polí Země a postavení Slunce či dalších nebeských těles, podobně jako to dělají i jiní živočichové. Za léta pozorování ale biologové zjistili, že cest, po kterých velryby plují, je hodně a velryby využívají různé. Je to "mnoho řešení s jediným cílem", vysvětlil Horton.
