Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Velký třesk na pražském summitu

  8:24aktualizováno  8:24

(Analýza spolupracovníků iDNES) V den zahájením summitu NATO se zcela jasně rýsuje rozsah plánovaného rozšíření aliance. S největší pravděpodobností bude dnes k přistoupení do NATO vyzváno sedm kandidátů. Současné členské státy nakonec dospěly ke konsensu, že pozvánku dostanou Slovensko, Slovinsko, Litvu, Lotyšsko, Estonsko, Rumunsko a Bulharsko. Všechny tyto země, s výjimkou Bulharska usilovaly o vstup do Aliance společně s dříve přijatou Českou republikou, Polskem a Maďarskem již před Madridským summitem v roce 1997.

Do jisté míry se naplní scénář rozšíření často označovaný jako "velký třesk, " přestože nebudou přizváni všichni zájemci o vstup, k nimž náleží i Makedonie a Albánie. Plánovaným rozšířením se posílí dvě křídla aliance,  severovýchodní a jižní, a k propojení Maďarska, dosud izolovaného člena, s dalšími státy NATO.

Jednoznačně lze říci, že nejvíce byly při rozhodování členů aliance o tom, které kandidáty přizvat k přistoupení, zohledněny politické a geostrategické faktory. Rozšíření NATO je vnímáno jako prostředek posilování demokratizačního procesu v jednotlivých státech, který napomůže další stabilizaci jednotlivých režimů.

Současně se nicméně od budoucích členů očekává pokračování v reformách ozbrojených sil tak, aby tyto státy byly skutečně platnými členy NATO schopnými podílet se v případě potřeby na zajišťování bezpečnosti na evropském kontinentu i mimo něj, což odpovídá současné strategii boje proti terorismu. A to vzhledem k tomu, že nebezpečí teroristických útoků má globální rozměr.

Především Francie vítá zařazení Rumunska do skupiny pozvaných zemí. Tradiční spojenectví těchto dvou států se dlouhodobě projevuje na různých úrovních a byla to právě Paříž, která navrhovala přizvání Rumunska již na summitu NATO v Madridu, tehdy neúspěšně.

Dá se očekávat a jsou k tomu reálné předpoklady, že Rumunsko bude v rozšířené struktuře aliance podporovat francouzské postoje, které se mnohdy liší zejména od stanovisek prezentovaných Spojenými státy. Itálie podporovala především členství Slovinska.

Pro pobaltské státy a zvláště pro Litvu má strategický význam podpora Polska. Mezi Vilniusem a Varšavou se během druhé poloviny devadesátých let vytvořily nadstandardní relace v oblasti zahraniční i bezpečnostní politiky.

Dlouhodobým cílem Polska je zajištění stabilního prostředí ve svém nejbližším okolí, k čemuž přistoupení Litvy do NATO bezesporu přispěje. Všechny tři pobaltské státy aktem vstupu do aliance získají také dlouho očekávané tzv. "tvrdé" záruky bezpečnosti.

I když lze očekávat, že v zemích přizvaných do NATO vypukne jistá euforie, bude velmi důležité motivovat a přimět tyto státy k tomu, aby i nadále pokračovaly nezpomaleným tempem v potřebných reformách ozbrojených sil a v dalším přibližování k standardům NATO.

Jedině tak lze dosáhnout jejich skutečného zapojení do aliance, posílení interoperability jednotlivých členů a zajištění toho, že si NATO uchová svůj potenciál. Rozšíření s sebou totiž jednoznačně nese i jistá rizika, především nebezpečí toho, že převládne politický rozměr organizace nad dimenzí vojenskou.

Má-li mít existence NATO smysl i v 21. století, je potřeba se takového vývoje vyvarovat. Plánovaná agenda jednání členů na summitu nasvědčuje tomu, že si je toho aliance dobře vědoma.

Autor:


ZPRÁVY: Tisíce lidí si připomněly Sametovou revoluci, někteří politici se dočkali pískotu



Hlavní zprávy

Nejčtenější

Právníci přechytračili soud. Vyhýbali se mu až do promlčení činu

Obžalovaní Karel Hnilica a Lenka Hnilicová na snímku z prosince 2012

Manželský pár advokátů Hnilicových názorně demonstroval, jak je v Česku možné se vyhnout trestu od soudu. Byť jde o...

Ve věku 39 let zemřel veterán Mevald vyznamenaný za službu v Afghánistánu

Prezident Miloš Zeman a český voják Jaroslav Mevald při slavnostním udílení...

Ve věku 39 let zemřel v pátek náhle český veterán Jaroslav Mevald zraněný v roce 2014 v Afghánistánu. Za hrdinství,...



Babiš: Jsem zklamaný hlavně z Pirátů, předčasné volby jsou nesmysl

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš během rozhovoru pro MF DNES. (8. listopadu 2017)

Až sestavíme vládu, půjdeme jednat s každým a začneme u ODS, říká šéf ANO Andrej Babiš. Osloví všechny strany, přestože...

Postoj Pirátů ke kandidátovi ANO se mění. Kvůli SPD a komunistům

Vedení Pirátů komentuje povolební vyjednávání. (31. 10. 2017)

Piráti budou o víkendu znovu hlasovat o tom, zda mají na šéfa Sněmovny podpořit kandidáta ANO Radka Vondráčka, a to...

Dopravní podnik testuje gumové bodáky, mají zastavit přebíhače kolejí

Na tramvajové zastávce v Braníku dopravní podnik testuje zábrany v kolejišti...

Pražský dopravní podnik zkouší na jedné z tramvajových zastávek v Braníku gumové zábrany ve tvaru malých bodáků. Mají...

Další z rubriky

ZÁPISNÍK: Pussyriotismu zdar. Babiš nebo Zemanovci?

Demonstrace na podporu ruské dívčí kapely Pussy Riot v Madridu (17. srpna 2012)

Dávka angažované poezie. Nápad na byznys s politickým deštěm. Hledání odpovědi na otázku: Kdo je horší? To jsou témata...

ZÁPISNÍK: Cože? Už zase krachuje západní civilizace?

Nemůžete říci, že jste nebyli varováni, říká film Rolanda Emmericha 2012.

Ministr byl na šrot, Zdeněk Škromach fotil "výborné koláčky", Okamuru s Bártou spojila kniha a Tokio volá "Banzai"! To...

ZÁPISNÍK: Panika o českých volbách a sex v Japonsku

Figuríny s oběšenci se objevily v úterý ráno 22. října na pražském Klárově

Cizinci se divili, proč Češi šílí kvůli volbám. Vzpomínky na válku. Málo sexu u Japonců podle The Washington Post....



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.