Odmítnutí uchazeči o studium práv zpochybňují celé přijímací řízení. Chtějí, aby byly vypsány nové zkoušky nebo aby fakulta přijala stovky dalších uchazečů, kteří si myslí, že mají na studium nárok.
Fakulta přiznala devět chyb v přijímacích testech. Kvůli nim přijala do prvního ročníku tři sta studentů nad plánovaný počet. Jenže ty, kteří v testech chybovali a byli přijati neprávem, na škole nechala. Jiní, kteří testy vyplnili lépe, nemají podle školy na studium nárok.
Ještě před zkouškami fakulta slibovala, že přijme 650 lidí a všechny další, kteří dosáhnou stejného počtu bodů jako ten, který bude šestistý padesátý. Podle špatných výsledků stanovila hranici pro přijetí na 84 bodech.
A ani po zjištění chyb tuto hranici nezměnila. Na to si stěžují nepřijatí, podle kterých se měla hranice posunout na úroveň nejhoršího ze všech přijatých studentů.
"Po opravě jsem v testech dosáhla 82 bodů a nedostala jsem se. Ti, kteří v testech na rozdíl ode mne odpovídali špatně a fakticky by měli mít mnohem méně bodů než já, přitom studují. Měli by zrušit celé přijímací řízení," postěžovala si MF DNES devatenáctiletá uchazečka o studium práv z Českých Budějovic. Jméno zveřejnit nechce, na práva se totiž za rok bude hlásit znovu.
"Kvůli jednotlivým chybám nelze zpochybňovat celé přijímací řízení," zastává se "svých podřízených" rektor Univerzity Karlovy Ivan Wilhelm. Problémům zřejmě není konec. Jeden z uchazečů objevil ve svých otázkách další dvě chyby - jiné, než přiznala fakulta.
Soudit se? Raději počkáme na další šanci
Odmítnutí studenti mohou od loňska požádat soud, aby přezkoumal jejich přijímací testy. Zatím se však nenašel nikdo, kdo by takový spor dotáhl do úspěšného konce.
Přestože vloni odmítly vysoké školy kolem 50 tisíc studentů, téměř žádný nenašel dost odvahy k tomu, aby si přijetí na vysokou školu zkusil "vysoudit". Přitom už rok mají odmítnutí studenti možnost požádat o přezkoumání přijímacích zkoušek soud.
Studenti však raději volí opatrnější a pokornější taktiku: počkají a příští rok to zkusí znova. "Myslím, že soudit se, to většinu studentů ani nenapadne. Překvapilo mne, že někteří studenti se ani neodvolávají. Říkají, že nechtějí fakultu dráždit a mít problémy," uvedl Jan Filippi, student logiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, který připravoval několik desítek studentů na testy z logiky na studium práv.
Přitom právě zmatek kolem přijímacích testů na pražské právnické fakultě by mohl být podle odborníků dostatečným důvodem k žádostem o soudní přezkoumání.
"Požádat o přezkum soud by mělo být běžné, když už je u nás nastaveno přijímací řízení tak, jak je. Setkal jsem se se spoustou otázek umožňujících různý výklad či těch, u nichž škola požadovala vysloveně chybnou odpověď a tu správnou neuznávala," řekl pražský advokát Miroslav Sylla, který si už dříve kvůli nepřijetí své dcery na vysokou školu sám neúspěšně stěžoval Ústavnímu soudu.
Na sporné přijímací zkoušky si stěžoval také Jan Jeřábek, odmítnutý předloni Masarykovou univerzitou v Brně. Ten přitom dosáhl významného soudního průlomu, když u Ústavního soudu vysoudil alespoň verdikt, že na soudní přezkum přijímacích zkoušek má každý právo.
"Předpokládali jsme, že po rozhodnutí Ústavního soudu bude podobných věcí víc, ale nestalo se tak," řekla soudkyně brněnského krajského soudu Jana Jedličková. Podle jejího názoru se o verdiktu příliš neví.
Ale i sami soudci připouštějí, že soudit se o přijetí na vysokou školu, nemusí být vždy zcela vhodné. "Kdybych já byl studentem, třikrát bych si rozmyslel, vnucovat se tímto způsobem. Šel bych do toho jen, kdyby šlo o zjevné porušení práva," řekl Antonín Procházka, bývalý ústavní soudce.
Podobně se na věc dívá i prorektorka pro studijní záležitosti olomoucké univerzity Libuše Ludíková. "Z mého pohledu by zásah soudu připadal do úvahy, kdyby šlo o závažné porušení zákona, například pochybení v mechanismu přijímání, nebo kdyby byly v nepořádku testy. Pochybení nemůžeme vyloučit, i když děláme všechno, aby se to nestalo," řekla prorektorka.
Žádný z pokusů "vysoudit" si přijetí na vysokou školu neskončil zatím úspěšně. Nejblíž cíli byl právě Jeřábek. Univerzita ho nepřijala, ani když upozornil na nesrovnalosti v přijímacích testech. Jeho soudní pře nakonec skončila kvůli maličkosti neměl povinné zastoupení advokátem.
