"Návrh, aby byl volný i Zelený čtvrtek, nevzešel z mé hlavy. Byl to návrh pana kolegy poslance, bývalého ministra vnitra a také bývalého kněze Františka Bublana," řekl včera v horní komoře parlamentu končící senátor Martin Mejstřík.
Právě Mejstřík spolu s Jaromírem Štětinou zvoleným za zelené návrh na uzákonění Velkého pátku jako svátku v Senátu podal. A zákon, který by změnil počet svátků, tak Mejstřík kolegům v parlamentu zanechá jako jakési své politické "dědictví". Poté, co návrh včera Senát podpořil velkou většinou, ho ještě posoudí výbory a pak poputuje k poslancům.
"Když Velký pátek uznáme opravdovým svátkem, tedy i dnem volna, tak to české hospodářství nepoškodí. Vím o spoustě zemí, kde tento svátek je svěcen, a nezaznamenal jsem tam obzvláštní úpadek řemesla či drobných nebo středních podnikatelů," přimlouval se za nový svátek a den volna ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.
Odpovídal tak na výhradu některých senátorů ODS, že volno navíc může poškodit české hospodářství.
"Když si vezmou lidé ještě tři dny dovolenou, bude to celý týden výpadku výroby, což může mít velmi nepříjemný dopad," varoval třeba senátor za ODS Tomáš Grulich. Se svým názorem však zůstal včera ve výrazné menšině.
Jinde mají volno i častěji
Jedním z argumentů proti tomu, že více volna by poškodilo ekonomiku, je i to, že Velký pátek je volným dnem a svátkem v řadě evropských zemí. A také že leckde mají volno častěji než v Česku.
Z Evropanů jsou na tom nejlépe Norové. Mají svátků devatenáct, následují Španělé s osmnácti, Belgičané jich mají čtrnáct. Z tohoto pohledu nepatříme k těm státům, které by nějak přehnaně oslavovaly.
Například bývalí federální "bratři" Slováci jsou na tom co do volných dní lépe – v kalendáři mají zvýrazněný nejen Velký pátek, ale i Tři krále 6. ledna, kdy slaví Vánoce pravoslavní křesťané.
Třeba Italové nejdou do práce ani 15. srpna, kdy je Nanebevzetí Panny Marie, 1. listopadu na svátek Všech svatých a 8. prosince na svátek Neposkvrněného početí Panny Marie.
V sousedním Německu se zůstává doma i na konci Velikonoc – ve čtvrtek čtyřicátý den od velikonoční neděle, kdy křesťané slaví Nanebevstoupení Páně, a na následující Svatodušní pondělí. V Polsku je volno šedesátý den po Velikonocích, na svátek Božího těla.
Velký pátek uznávají za oficiální svátek například Velká Británie, Irsko, Finsko, Nizozemsko, Španělsko, Portugalsko či Švýcarsko. V Dánsku a Norsku mají svátek na Zelený čtvrtek.
V České republice zatím zákon stanoví třináct svátků, které jsou zároveň dny pracovního klidu.
Protože Den obnovy samostatného českého státu připadá zároveň na Nový rok, svátků, kdy má většina lidí i volno v práci, je v podstatě jen dvanáct. A navíc řada z nich připadá v některých letech na víkend.
Volna je pak ještě méně.
Češi nemají to štěstí jako třeba Belgičané či Kypřané. Když připadne svátek na víkend, volno se jim posouvá na nejbližší pracovní den.
"V České republice se v průměru pracuje o 150 hodin více než v zemích na západ od nás," řekl včera v horní komoře parlamentu senátor za sociální demokracii a zároveň šéf odborové centrály Milan Štěch.
"V každém případě jsem pro Velký pátek. U toho čtvrtku bych doporučoval nějakou náběhovou křivku, aby se mohli zaměstnavatelé připravit," uvedl Štěch.
Odmítl argument, že když projde volno na Zelený čtvrtek i Velký pátek, vezmou si lidé dovolenou i předchozí tři dny a rázem budou mít deset dní volna v kuse. Dovolenou schvaluje zaměstnavatel a ti by nějakou "masovou akci" týden volna nepřipustili.
Jediný svátek bez komerce?
Zajímavé je, že velmi pozitivně se včera k možnosti uzákonění křesťanských svátků postavili socialisté.
"Jsem hluboce přesvědčena, že je to svátek, který doufám nepůjde zkomercializovat. Jestliže ctíme rodinu jako hodnotu, tak bychom měli umožnit, aby tyto dny volna trávily děti se svými rodiči," podpořila včera uznání Velkého pátku šéfka senátorů ČSSD Alena Gajdůšková.
A její kolega, místopředseda socialistů Zdeněk Škromach, MF DNES řekl, že pro Velký pátek jako nový svátek zvedne řada lidí z jeho strany ruku i proto, aby si "šplhla" u věřících voličů.
Socialisté si od toho slibují, že by mohli část voličů sebrat lidové straně, která se dlouhodobě v oblibě u veřejnosti propadá.
Ať už je u některých politiků snaha zapsat Velký pátek do kalendáře červeným písmem upřímná, nebo jde víc o kalkul směrem k voličům, faktem je, že šance na přepsání seznamu svátků a prodloužení volna o Velikonocích zatím nebyla tak velká jako dosud.
