„Povrchová mořská voda vykazuje rekordní teploty, což má znatelné a rozsáhlé následky. Stav korálového útesu se tak mění ze špatného na velmi špatný,“ uvádí ve své nejnovější zprávě o stavu více než dva tisíce kilometrů dlouhého korálového útesu australská vládní agentura Great Barrier Reef Marine Park Authority.
Podle zprávy, kterou agentura vydává jednou za pět let, je hlavní příčinou zhoršujícího se stavu mimořádného ekosystému oteplování mořské vody.
„Z dlouhodobého hlediska je pro region nejvážnější hrozbou eskalující klimatická změna. Ta vyžaduje globální akci, která by zpomalila zhoršování ekosystému Velkého bariérového útesu a podpořila jeho obnovu,“ stojí v dokumentu, z nějž cituje agentura AFP.
Korálový útes ovšem ohrožuje více jevů. Kromě oteplujících se oceánů například voda znečištěná zemědělskou chemií či hvězdice trnová koruna, velká a toxická mořská hvězdice, která se živí hlavně korály.
Bělení korálů
V poslední zprávě z roku 2014 vládní agentura odhadovala vyhlídky Velkého bariérového útesu jako „špatné“. Co vedlo k dalšímu zhoršení odhadů? Především rekordní teploty mořské vody v letech 2016 a 2017, které vedly k rozsáhlému „bělení korálů“.
To je proces, kdy korálové polypy v příliš teplé vodě nedokážou udržet symbiotické řasy, které jim zajišťují výživu. Celý ekosystém tak vyhladoví a korálový útes postupem času zkolabuje, což se projeví jeho vybělením.
Velký bariérový útesNejvětší korálový útes světa. Táhne se podél pobřeží Queenslandu. Je přes 2 000 km dlouhý, má asi 600 ostrovů a jeho velká část je chráněna jako Great Barrier Reef Marine Park. Od roku 1981 je celý útes pod ochranou UNESCO. Nejde o jeden souvislý útes, ale o síť útesů. Poskytuje útočiště stovkám druhů ryb, desítkám druhů ptáků, mořských hadů, plžů a mlžů. Tento bohatý a složitý ekosystém lze srovnat jen s tropickým deštným pralesem. zdroj: Wikipedia |
„Času zlepšit dlouhodobé šance Velkého bariérového útesu na přežití moc nezbývá,“ stojí ve zprávě.
Ta byla zveřejněna ve chvíli, kdy se na veřejnost dostala nová data dokazující, že emise skleníkových plynů v Austrálii už čtyři roky za sebou stoupají. Konzervativní vláda přitom čelí kritice ze strany ekologů, že místo boje s klimatickou změnou upřednostňuje masivní těžbu uhlí.
Kabinet ovšem argumentuje, že Austrálie dodržuje Pařížskou klimatickou dohodu a vypouští daleko méně skleníkových plynů než největší znečišťovatelé. „Tato zpráva označuje za největší hrozbu pro Velký bariérový útes klimatickou změnu. Děláme vše, co po nás Pařížská klimatická smlouva požaduje,“ uvedla ministryně životního prostředí Sussan Leyová.
Ochránci životního prostředí se domnívají, že obavy o budoucnost korálového útesu zvýší tlak na premiéra Scotta Morrisona a jeho politiku podporující rozšíření těžby uhlí, které je největším australským exportním artiklem.
„Austrálie musí odvést svůj kus práce v rámci globální snahy o snížení klimatického znečištění. Součástí toho je přechod od těžby a spalování uhlí a plynu,“ myslí si Kelly O’Shanassyová, šéfka ekologické organizace Australian Conservation Foundation.
Ekologové poukazují i na to, že Velký bariérový útes má jako turistický magnet pro australské hospodářství nezanedbatelný přínos. Každý rok přinese tamní ekonomice přibližně 5,9 miliardy australských dolarů, tedy asi 93 miliard korun.
