Vzrostl také výrazně počet slovních útoků, a dokonce i fyzických napadení Poláků, kteří se před rokem v době referenda o brexitu stali symbolem nevítané neomezené imigrace do Velké Británie, před níž se chce Londýn zachránit vystoupením z Unie.
Server Poláků ve Velké Británii „Moja wyspa“ cituje stínového ministra vnitra opozičních liberálů Briana Paddicka, podle něhož se protiimigrační rétorika konzervativců premiérky Theresy Mayové téměř shoduje s extremistickou Stranou nezávislosti Spojeného království (UKIP). „Ve vládní rétorice nechybělo ani otevřené nepřátelství vůči přistěhovalcům a cizincům vůbec,“ uvedl Paddick.
Poláci v Británii si zvykají na urážky, víc se však bojí vyhoštění |
Dalším důvodem pro snížení počtu Poláků odcházejících za prací je zlepšující se situace v samotném Polsku, kde nezaměstnanost klesla výrazně pod deset procent, a především průmyslové podniky jen těžko hledají pracovníky do technických profesí. Nedostatek reálně použitelné pracovní síly řeší Polsko i uvolněním povolení práce pro Ukrajince, jejich počet v zemi přesáhl milion a nepřestává stoupat.
Možnost najít si slušnou práci i doma v Polsku vedla podle průzkumu polské agentury Work Service k tomu, že počet Poláků uvažujících o výjezdu za prací do zahraničí klesl za poslední rok o třetinu a 86 procent Poláků v produktivním věku o ničem takovém neuvažuje.
Zájem vysokoškoláků se zmenšuje
Největší zájem o práci na Západě také už není mezi vysokoškolsky vzdělanými Poláky, ale mezi středoškoláky, vyučenými a lidmi, již mají pouze základní vzdělání. Ti tvoří celých 86 procent těch, kteří se chystají za prací do zahraničí.
Pokles čisté migraceČistá migrace do Velké Británie, kdy se do země přistěhovalo více lidí, než z ní odešlo, klesla v roce 2016 na nejnižší úroveň za dva a půl roku. Vyplývá to z ucelených údajů, které dnes zveřejnil britský statistický úřad. Čistá migrace činila k loňskému prosinci 248000 lidí, což bylo o 84000 méně než za rok 2015 a na nejnižší úrovni od údajů z března 2014. Nejvýraznější odliv z Británie úřad zaznamenal u občanů takzvaných nových zemí EU z bývalého východního bloku, které vstoupily do unie v roce 2004. Jde o Českou republiku, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litvu, Polsko, Slovensko a Slovinsko. Jejich čistý příliv loni činil 5000, přičemž o rok dříve to bylo ještě 46000 (kompletní zprávu statistického úřadu najdete zde). Zdroj: ČTK |
Drtivá většina těch, kteří chtějí odjet, podle zmíněného průzkumu, který publikoval polský deník Rzeczpospolita, v Polsku pracuje. Nezaměstnaní Poláci si práci nehledají ani v zahraničí.
Dalším novým trendem je, že velká většina Poláků, kteří uvažují o práci v zahraničí, se nechystá odjet ze země natrvalo. „Většina plánuje nejvýše roční pobyt v zahraničí, nejvíce pak hovoří o tom, že by chtěli pracovat v cizině nejraději asi tak tři měsíce. Jde tedy hlavně o sezonní práce,“ uvádí Maciej Witucki, šéf agentury Work Serwice.
Polské platy rostou nejrychleji a průměr už přesáhl v přepočtu pětadvacet tisíc korun měsíčně. Vicepremiér vlády Mateusz Morawiecki slibuje rychlý růst, aby se polské platy do roku 2030 dostaly na celounijní průměr. „Bude to rekordní tempo v porovnání s dalšími zeměmi, které se snaží dohnat ty nejbohatší,“ uvádí Morawiecki.
Poláků už za prací do ciziny míří méně. Naopak do Polska míří cizinci:
