Britské ministerstvo vnitra mezi lety 2016 a 2018 odmítlo udělit azyl nejméně třem tisícům cizinců, kteří o něj žádali na základě své sexuální orientace. Nejvíce z nich pocházelo z Pákistánu, z Bangladéše a Nigérie.
Rodiny nutí gaye do sňatků. Když ho manželka chtěla prozradit, zabil ji |
Ve všech těchto zemích přitom gayům, lesbám či transsexuálům hrozí trest smrti, doživotí nebo „jen“ několik let za mřížemi.
Vládní čísla o odmítnutých žadatelích analyzovali opoziční Liberální demokraté, kteří kabinet kritizují s tím, že vláda „zrazuje každého člena LGBT komunity a každého jedince v Británii, který se zajímá o lidská práva“. Kromě trojice zmíněných zemí stopku v posledních letech dostali také homosexuálové z Kamerunu, Ghany, Íránu či Ugandy.
„Tyto údaje jsou znepokojující připomínkou, že současná konzervativní vláda nezvládá se postavit za práva LGBT komunity tím, že každý rok odmítne udělit azyl více než tisícovce lidí, kteří ve své domovské zemi čelí trestu jen za to, jací jsou,“ řekla mluvčí demokratů Christine Jardine pro deník The Guardian a přístup vlády nazvala „kulturou nedůvěry“.
Do popředí se v srpnu dostal případ muže, kterému příslušný soudce odmítl udělit azyl, „protože se nechoval dost jako gay“. Žadatele srovnal s jiným případem, kdy žádost uznal. Tehdy měl totiž před sebou muže se rtěnkou na rtech, který se choval zženštile a byl členem gay komunity, takže mu jeho homosexualitu uvěřil.
Rakousko odmítlo žadatele o azyl, nevypadal dostatečně jako gay |
Na rozdíl od tohoto muže, který všechny údajné atributy správného gaye postrádal. Po odvolání však vyšší instance rozsudek zrušila a nařídila nové projednání žádosti.
Server The Conversation v tomto ohledu upozorňuje, že se v domovských zemích žadatelů obvykle lidská identita vnímá jinak než na Západě. Charakterizuje ji víra dotyčného, kmenový původ nebo kultura jeho národa. Není to sexualita, takže když se pak k ní žadatel má přihlásit, západním úředníkům jeho projevy nemusí stačit. Svou roli hrají také stereotypy a předsudky.
„Máme dobré zákony, ale problém je jejich uplatnění v praxi. Měla jsem klienty, kteří byli muslimové a gayové, a ministerstvo vnitra jim občas vzkázalo, že nemohou být obojí najednou,“ popsala pro The Guardian žadatelova advokátka Rehana Popalová. Ženám, které byly v minulosti vdané, podle ní soudy zase nevěří, že jsou lesby.
Mluvčí britského resortu vnitra se obvinění liberálních demokratů brání s tím, že „lidé jsou vraceni do zemí svého původu jen tehdy, kdy ministerstvo a soudy rozhodnou, že je to bezpečné“. Každý případ se podle ní projednává individuálně a všechna tvrzení o sexuální orientaci přezkoumává zkušený sociální pracovník.
„Velká Británie je hrdým majitelem rekordu v poskytování ochrany těm, kteří utíkají před perzekucí. V posledních dvanácti měsících jsme ji udělili více než 18 500 lidí, což je nejvyšší číslo od roku 2003,“ dodala mluvčí.
