Loni v květnu zazvonil Steveu Batesovi telefon. Jeden z nejvlivnějších britských lobbistů v sektoru farmacie a biotechnologií měl na lince Kate Binghamovou, starou známou z oboru, která byla krátce předtím jmenována hlavní koordinátorkou britské očkovací kampaně.
Bylo to v době, kdy v Británii po tragickém pokusu s promořováním panoval tvrdý lockdown a experti varovali, že vývoj očkovacích látek proti novému koronaviru může trvat roky.
„Chtěla moje kontakty. Věděla, že v oboru znám úplně každého,“ zavzpomínal nyní pro CNN Bates. „Kate mi řekla: ‚Ještě nikdy jsme nevyrobili funkční vakcínu proti lidskému koronaviru. Je to běh na dlouhou trať,‘“ říká Bates, který dlouho neváhal a připojil se k jejímu týmu.
Pětapadesátiletá Binghamová je dnes hrdinkou celé Británie. Díky úsilí jejího týmu bylo proočkováno už 26,8 procent populace – rychlejší jsou jen v Izraeli a Spojených arabských emirátech. První dávku dostali všichni, které vláda zařadila mezi prioritní skupiny: lidé nad sedmdesát, zdravotníci a pečovatelé v první linii, klienti v pečovatelských domovech i lidé s rizikovou diagnózou.
Očkovací kampaň navíc nabírá na obrátkách. Vláda v neděli oznámila, že do půlky dubna by měli vakcínu dostat všichni lidé starší padesáti let. Do konce července dostanou alespoň první dávku všichni dospělí. Původně byl tento cíl stanoven na konec srpna.
Počty infekcí, hospitalizací i úmrtí v posledních dnech vytrvale klesají a premiér Boris Johnson proto mohl oznámit cestovní mapu rozvolňování restriktivních opatření. Osmého března by se měly otevřít školy, v půlce dubna si Britové už zajdou do fitka či k holiči. Na konci května by na fotbalové stadiony mohlo až deset tisíc fanoušků.
Pro Johnsonův kabinet je to mimořádný úspěch. Především s ohledem na skutečnost, že Británie má za sebou skutečný „annus horribilis“. Virus si zde dosud vyžádal přes 121 000 lidských životů, v přepočtu na hlavu je to čtvrté nejhorší skóre na světě (před Británií je jen Belgie, Slovinsko a... ano, Česko).
 |
Vláda čelila kritice za opožděné zavádění lockdownů, neuvážené rozvolňování, nedostatečné trasování i neschopnost zajistit dostatek ochranného materiálu.
Ekonomika se loni smrskla o 9,9 procent, horší propad zažila naposledy za takzvané Velké zimy v roce 1709. Kromě koronakrize se na tom podepsal i fakticky dokonaný brexit (více například zde: Británie tratí po brexitu miliardy).
Na stadionech i v mešitách
Vakcinační kampaň se v této atmosféře stala nečekanou „success story“. Velkou výhodou se ukázal být dobře organizovaný a centralizovaný systém veřejně financovaného zdravotnictví NHS (National Health Service), na který jsou Britové mimořádně hrdí.
Pokud očkování zajišťuje systém NHS, který je zastoupen v téměř každé obci, Britové neváhají a vyhrnují rukávy. Fotbalové stadiony, dostihová závodiště, katedrály i mešity se v posledních týdnech proměnily v očkovací centra, kterými každý den projde v průměru čtyři sta tisíc lidí.
Například v jihoanglickém Basingstoke se očkuje v místní hasičské stanici. Vše se děje s nasazením připomínající doby, kdy Británie stála sama proti hitlerovskému Německu. „Je to velmi podobné válečnému nasazení,“ potvrzuje představitel NHS Mark Maffey, který dohlíží na provoz vakcinačních center v okolí.
Tajemství britského úspěchu však tkví především v rychlosti, s níž Kate Binghamová začala pracovat na zajištění vakcíny. Její tým sestavený především z farmaceutických a biotechnologických expertů v první fázi vybral dvacítku výrobců na základě toho, jak rychle mohou své vakcíny otestovat a začít vyrábět.
První britské studie: už první dávky vakcín výrazně snižují riziko nákazy |
Z toho vzešla finální sedmička výrobců, kteří prokázali, že dokážou v případě potřeby navýšit produkci pro potřeby Británie. Byrokracie a rozhodovací procesy byly zkráceny na nezbytné minimum, Kate Binghamová měla pro případ potřeby přímou linku na premiéra.
Její tým během jara předobjednal stamiliony dávek od různých výrobců. Úspěch dnes slaví především vakcína vyvinutá na Oxfordské univerzitě, jejíž výrobu dostala na starost britsko-švédská společnost AstraZeneca. I díky tomu, že se nemusí udržovat v extrémním chladu jako například očkovací látka Pfizer/BioNtech.
„Kapacity pro výrobu oxfordské vakcíny jsme začali navyšovat už loni v únoru,“ přiznala nedávno Kate Binghamová v rozhovoru pro The Financial Times.
EU byla první, Británie nemá mít výhody, vyplývá ze smlouvy s AstraZenecou |
AstraZeneca se navíc zavázala, že její prioritou bude uspokojit poptávku v Británii. Vláda na oplátku masivně investovala do výroby vakcíny. „Nehodlal jsem přistoupit na kontrakt, který by umožnil dodávky oxfordské vakcíny do jiných zemích světa před námi,“ uvedl nedávno ministr zdravotnictví Matt Hancock.
Kdo cestuje sám...
Ve světle brexitu je pozoruhodné, že Británie byla schopna vakcíny schválit a nakoupit sama.
Když Londýn dostal nabídku z Bruselu, jestli se nechce připojit k unijním snahám o centralizovaný nákup vakcín, s díky odmítl. „Cítili jsme, že to není správná cesta, Británie proto do toho nešla. Dalo nám to nejméně tři měsíce náskok, což se dnes ukazuje jako neocenitelná věc,“ komentuje to lobbista Steve Bates.
Evropané nevěří vakcíně AstraZenecy, britští „patrioti“ ji naopak vyžadují |
Ve své době to však bylo kontroverzní rozhodnutí. Někteří odborníci předpovídali, že Británie za vakcíny zaplatí víc a nebude jich mít dostatek. Opak se ukázal pravdou. Na Evropskou komisi se dnes kvůli neschopnosti zajistit dostatek vakcín valí kritika ze všech stran a evropští politici si stýskají na pomalé rozhodování exekutivy v Bruselu.
Došlo kvůli tomu i na diplomatické třenice. Unijní lídry frustrovalo, že AstraZeneca nedodrží objem dodávek a odmítá do Evropy vyvážet vakcíny vyrobené v britských továrnách. Pohrozili dokonce, že omezí dodávky evropských vakcín do Británie. Šéf firmy Pascal Soriot namítl, že EU uzavřela kontrakt o tři měsíce později než Británie. „V podstatě jsme slíbili jen to, že se pokusíme udělat co je v našich silách,“ řekl listu La Repubblica.
ANALÝZA: Fanfáry utichly. Proč Evropa prohrává vakcínový maraton |
Ať už jsou detaily kontraktu mezi Bruselem a AstraZenecou jakékoliv, faktem je, že image EU po této epizodě citelně utrpěla. „Pro brexit mám teď trochu větší pochopení,“ přiznal britskému portálu The Spectator zdroj z farmaceutické firmy.
Britské vakcinační kampani aplaudují i komentátoři, kteří dosud horovali proti brexitu. „Dnes musím uznat britský triumf. Spojené království toho dosáhlo samo: nakoupilo a schválilo vakcíny dřív než jiné země. Abychom citovali velkého britského patriota Rudyarda Kiplinga: ‚Kdo cestuje sám, cestuje nejrychleji,‘“ napsal v komentáři pro The Financial Times publicista Simon Kuper.
Zároveň však podotýká, že příběh s vakcínami rozhodně nemá sloužit jako ospravedlnění brexitu, na němž Británie v mnoha jiných ohledech tratí. Spojené království navíc díky vyjednaným výjimkám mohlo v případě nouze schvalovat léky i jako členský stát EU.
Odměna za očkování. Anglie má plán rozvolňování, první se otevřou školy |
Británie každopádně ještě nemá vyhráno. Může se objevit nová mutace odolná vůči vakcínám, návrat žáků do škol může vést k explozivnímu nárůstu komunálního přenosu. Bude potřeba přesvědčit mladší ročníky a etnické menšiny, které nejsou očkování tak nakloněny.
Obyvatelé ostrovního království však dostali naději. „Nedostatek úsudku ze strany Borise Johnsona způsobil katastrofální zimu. Díky očkování a několikaměsíčnímu lockdownu je nyní v pozici, kdy může jaro a léto vykreslit jako období naděje. Je však třeba opatrných kroků, abychom se jich dočkali,“ píše komentátor agentury Bloomberg.
