Obecně se očekává, že středeční a čtvrteční schůzka ministrů obrany potvrdí umístění dvou nových velitelství. Kandidátem pro to první - logistické, které má zabezpečit rychlé přesuny vojenských sil a materiálu po Evropě v případě ohrožení či krize, je Německo.
Jinou nabídku, než od německé ministryně obrany Ursuly von der Leyenové, podle agentury DPA spojenci nedostali. Velitelství by mohlo podle německých médií vzniknout v okolí Bonnu, Ulmu nebo Kolína nad Rýnem. Výhodou je, že v těchto lokalitách jsou dislokovány vojenské základny.
Německé ministerstvo obrany informace do konečného rozhodnutí odmítlo komentovat. Potvrdilo však, že „případné umístění podpůrného velitelského střediska NATO“ je součástí nynějších plánů NATO a že Německo kvůli své zeměpisné poloze a významu je posuzováno jako jedno z míst.
Druhé velitelství, takzvané Atlantické má zajistit ochranu námořních tras a spojení mezi Evropou a Severní Amerikou. Bylo by zodpovědné za sledování rozsáhlé oblasti mezi Grónskem, Islandem, Velkou Británií a Norskem, přes kterou je Aliance podle vojenských expertů v případě konfliktu velmi zranitelná a proto i v době míru potřebuje větší dohled.
Spojené státy nabídly pro umístění Norfolk, kde už sídlí jedno ze dvou strategických aliančních velitelství pro transformaci.
Zájem ale prý projevilo také například Polsko nebo Portugalsko. Umístění aliančního velitelství totiž s sebou přináší nejen prestiž, ale také investice a pracovní místa.
Na každém má pracovat 1 500 lidí
Na každém z velitelství by v budoucnu mělo pracovat asi 1 500 lidí. Jde o první posilování velitelských struktur po mnoha letech.
„V posledních desetiletích jsme neustále upravovali velitelskou strukturu, aby zohledňovala měnící se bezpečnostní prostředí. V nepředvídatelnějším světě se musíme znovu přizpůsobit, aby velení bylo plně schopné zajistit odstrašení a obranu doma i prosazování stability za hranicemi,“ uvedl před časem generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
Aliance podle něj potřebuje takovou velitelskou strukturu, která zajistí, že správné jednotky budou na správném místě s vhodnou výzbrojí a ve správný čas.
Posilováním velitelské i vojenské struktury reaguje NATO především na agresivní politiku Ruska.
Na sklonku studené války se Sovětským svazem pracovalo na 23 velitelstvích NATO asi 22 tisíc lidí. Nyní na sedmi velitelstvích pracuje zhruba 7 tisíc lidí.
Aliance se v posledních letech soustředila především na expediční operace. Především kvůli chování Ruska ale vojenští velitelé znovu volají po posilování struktur určených pro základní úkol Aliance, tedy kolektivní teritoriální obranu.
