Haagský tribunál odsoudil Deliče na tři roky do vězení za to, že nepotrestal muslimské bojovníky, kteří v polovině roku 1995 uvěznili dvanáct bosenských Srbů a nutili je líbat useknutou hlavu jiného vězně.
Nedostatek důkazů podle dnešního rozsudku soudu neumožnil generála usvědčit i z ostatních, závažnějších zločinů.
Žaloba přitom Deliče vinila z podílu na vraždách, znásilnění a na krutém zacházení. Jednotky, kterým generál Delič velel, měly například v červnu 1993 zastřelit 24 chorvatských zajatců. Generálovi za to hrozil až patnáctiletý trest.
Delič nezabránil masakru
Nakonec byl devětapadesátiletý penzionovaný generál odsouzen za jediný čin. V červnu 1995 nedokázal zabránit masakru, při kterém jeho bojovníci stínali i hlavy.
Ve spisu obžaloby se píše, že muslimští bojovníci tehdy zajali skupinu bosenskosrbských vojáků a dva z nich popravili.
Zbylé vězně převezli do internačního tábora Kamenica, kde sťali dalšího bosenskosrbského vojáka a nutili jiné vězně, aby líbali jeho hlavu. Tu pak zavěsili na hák v místnosti, kde vězně zadržovali.
Bosenské Chorvaty a Srby rozsudek rozlítil
Mírný rozsudek vyvolal rozhořčení mezi bosenskými Chorvaty a Srby. Bosenskosrbský prezident Rajko Kuzmanović jej označil za zjevné porušení mezinárodního práva a příklad dvojích měřítek v soudnictví.
"Takový rozsudek porušuje důvěru v aktivity a neutralitu tribunálu," uvedl Kuzmanović v prohlášení pro tisk. Rozsudek podle bosenskosrbského premiéra Milorada Dodika ukázal, že "spravedlnost je pro srbské oběti války nedosažitelná".
Vládní strana Chorvatské demokratické společenství Bosny a Hercegoviny uvedla, že verdiktem byla "nepříjemně překvapena" a Deličův trest označila za "hanebně mírný".
Nejvyšší bosenskomuslimský velitel v Haagu
Zatímco většina obžalovaných v Haagu během tří a půl roku války bojovala na straně bosenských Srbů, generál Delič stál na straně bosenských muslimů.
Je současně i nejvýše postaveným bosenskomuslimským velitelem, který byl haagským tribunálem doposud odsouzen.
Soudci při vynesení mírného rozsudku prý přihlédli k tomu, že se Delič podílel na uzavření několika mírových smluv, včetně daytonské mírové dohody, která v roce 1995 ukončila krvavou válku v Bosně, jež si za tři a půl roku trvání vyžádala přes 200 tisíc mrtvých.
Delič se haagskému tribunálu vzdal krátce po zveřejnění žaloby v roce 2005. Před vydáním do Haagu Delič působil jako vojenský poradce muslimského prezidenta Bosny.
