Na stezku k vrcholu by se tak neměli dostat například horolezečtí začátečníci či lidé s vážnými zdravotními handicapy, píše server BBC. „Myslím si, že bychom neměli vydávat povolení lidem, kteří jsou slepí, nemohou chodit nebo nemají ruce,“ prohlásil Góvinda Karki z ministerstva turistiky. „Nejedná se o žádnou diskriminaci. Výstup na Everest není legrace,“ dodal.
„Všichni horolezci, kteří se chtějí pokusit o pokoření Mount Everestu, by měli mít zkušenosti ze středně vysokých hor,“ popsal zvažovaná omezení mluvčí nepálského ministerstva turistiky MóhanSapkota. Podle něj by žadatel o povolení k výstupu na Everest měl mít za sebou alespoň jednu expedici na horu vyšší než 6 500 metrů.
Novými opatřeními chce vláda v Káthmándú mimo jiné ukončit hazardování ve snaze dosáhnout na Everestu různých světových rekordů. Nejmladšímu horolezci, který stanul na nejvyšším vrcholu světa, bylo 13 let; nejstaršímu 80 roků. V roce 2006 se Novozélanďan Mark Inglis, který přišel kvůli omrzlinám o obě nohy, stal prvním člověkem s amputovanými dolními končetinami, jenž se dostal na vrchol. O pět let dřív byl americký horolezec Erik Weihenmayer prvním nevidomým, který se mohl pochlubit stejným výkonem.
Nepálská vláda na povoleních k výstupu na Everest vydělává ročně miliony dolarů, po sérii neštěstí v posledních několika letech ale čelí kritice za špatnou organizaci výstupů. V roce 2014 si jedno z neštěstí na Everestu vyžádalo životy 16 šerpů. Letos byla předčasně ukončena jarní lezecká sezona, když mohutné zemětřesení strhlo lavinu, která zabila 18 horolezců.
