Od začátku roku pouze květnové deště odpovídaly dlouhodobým průměrům. Ostatní měsíce byly výjimečně suché. Krajinu ještě víc vysušil horký červen, který byl druhým nejteplejším červnem od roku 1811. Teď jsou horní toky řek bez vody a zemědělci na vyprahlých polích sčítají milionové škody.
Pršet má až během čtvrtka, ale očekávané srážky zřejmě mnoho užitku nepřinesou. Meteorologové předpovídají přívalové deště, které se do vyschlé půdy nevsáknou a spíše mohou vyvolat místní záplavy.
"Na některých místech může dnes napršet až padesát milimetrů srážek," upozorňuje meteorolog Vladimír Vondráček. To znamená, že za několik hodin bude muset půda pojmout polovinu obvyklého měsíčního průměru.
S vedrem a suchem se potýká celá Evropa od Británie až po Řecko. V evropských veletocích je málo vody, lodě nemohou jezdit po Labi a na Rýnu je loďaři mohou nakládat jen do poloviny. Skály na Matterhornu se kvůli tajícímu sněhu drolí.
Sucho vystřídá prudký déšť, ale jen na chvíli
Podle dlouhodobé předpovědi mělo právě vrcholit nejdeštivější období letošního léta. Místo toho třicetistupňová horka vysoušejí krajinu, nad kterou už několik týdnů pořádně nezapršelo. První silný déšť očekávají meteorologové až během čtvrtka.
"Skutečně jsme předpokládali, že nejvíce by mělo pršet právě druhých deset dní v červenci, ale současné sucho to zrovna nepotvrzuje. Ale pozor, tato dekáda ještě neskončila. Už dnes by mohlo napršet až padesát milimetrů srážek, což je více než polovina měsíčního průměru. A za týden očekáváme další deště," říká meteorolog Vladimír Vondráček. Očekávaný prudký déšť však potřebnou vláhu nepřinese. Po vysušené půdě voda rychle steče, a navíc může vyvolat i místní záplavy.
Voda mizí před očima
Na vltavských přehradách klesá kvůli suchu hladina každý den o několik centimetrů. "V Praze se nám daří držet ve Vltavě průtok čtyřicet kubíků za vteřinu, což je minimum, pod které kvůli hygienickým nařízením a čerpání pitné vody nemůžeme jít. Musíme si pomáhat vypouštěním vody z přehrad a například na Orlíku poklesne každý den hladina o čtyři centimetry," uvedl Michal Veverka z dispečinku Povodí Vltavy.
Na sucho si začínají stěžovat už i ti, kterým horké sušší léto obvykle vyhovuje - vinaři. "Zatím je letošní ročník nastartovaný dobře a réva ještě dokáže sucho zvládnout. Její kořeny jdou totiž do hloubky a tam si vodu najdou. Ale když nezaprší, tak víno bude mít sice dobrou cukernatost, ale úroda bude slabá. A vláhu potřebují i nově osázené vinohrady, aby mladá réva dobře rostla," posteskl si vinař z Mutěnic Pavel Hajduch.
Letošní kombinace horka a sucha je mimořádná
Za řeky bez vody a vyprahlá pole nemohou jen poslední horké dny. Údaje meteorologů ukazují, že letošní rok je extrémně suchý už od samého začátku. "V únoru a březnu jsme naměřili necelou třetinu obvyklých srážek, v dubnu to byly dvě třetiny a teprve v květnu pršelo tak, jak mělo. Červen už byl zase velmi suchý," vysvětluje Vondráček.
Slabé deště by samy o sobě sucho s tak katastrofálními následky nezpůsobily. Klimatolog Ladislav Metelka upozorňuje, že letos se ke slabým srážkám přidalo nezvykle horké počasí. "Stává se, že buď málo prší, nebo že je neobvykle teplo. Ale letos se sešly oba jevy najednou, a to je opravdu mimořádná situace."
Největší pohromu znamená tato kombinace pro zemědělce. "Pokud málo prší, ale je současně chladno, tak to rostlinám nevadí, rostou pomalu a s nízkou vláhou se vypořádají. Stejně tak zvládnou rychlý růst vyvolaný teplem, pokud k němu mají dost vody. Ale když jejich zrání urychlí silné horko a přitom jim chybí voda, tak je to opravdu zlé," míní Metelka.
Rekordně horké léto potvrzuje letošní průměrná červnová teplota 22,4 stupně. "Je to o pouhou desetinu stupně druhý nejteplejší červen od roku 1811," upozorňuje Vondráček. Klimatolog Ladislav Metelka dodává, že na extrémní výkyvy počasí si budeme muset zvykat. "Vše nasvědčuje tomu, že takové to laskavé průměrné počasí je u nás opravdu na ústupu."
