Na oblíbenou krajinomalbu a zátiší nezbývá Martinu Šikulovi (na snímku) mnoho...

Na oblíbenou krajinomalbu a zátiší nezbývá Martinu Šikulovi (na snímku) mnoho času. „Prvně jmenované si vynahrazuji kresbami architektury v kronice,“ říká povoláním učitel. | foto: archiv Martina Šikuly

Kronikář by měl psát i o korupci. Asi pětina obcí povinné záznamy nevede

  • 2
Když obec nevede kroniku, přestože jí to ukládá zákon, hodně to o lidech v jejím čele vypovídá, shodují se odborníci. Mohou se tím třeba i chtít vyhýbat záznamům o svých přešlapech. Kroniku nemá asi pětina obcí, jinde se však najdou nadšenci, kteří ji pečlivě píší rukou a ilustrují.

„Ruční psaní kroniky pro mě má specifický půvab, stává se něčím originálním a neopakovatelným. Především je to můj koníček,“ přibližuje Martin Šikula, kronikář z Bohuňova na Vysočině, který si před několika lety za svou tvorbu vysloužil ocenění Kronikář roku.

Strana textu s nadpisy, různými styly písma a zápatím mu zabere asi 50 minut, složitější ilustrace klidně tři hodiny. Povoláním učitel neváhá investovat čas, přestože díky novele zákona o kronikách už 10 let stačí vytisknout a nechat svázat text připravený na počítači. Předtím kronikáři museli psát ručně.

„Ilustracemi zachycuji především proměnu vesnických zákoutí a novou výstavbu. Čistopis netvořím průběžně celý rok, ale až po projednání na počítači psaného konceptu v předjaří následujícího roku. Tehdy začíná období přibližně tří měsíců, kdy ‚po chvilkách’ ručně píši a ilustruji,“ popisuje Šikula.

Přestože zákon obcím ukládá povinnost kroniku vést a zachovat tím zprávu příštím generacím, podle Tomáše Hromádky to zhruba pětina z více než 6 200 obcí nedělá. „Jsem přesvědčen, že 80 procent obcí ji vede. Způsoby se různí - někde má deset stran, například v Turnově pak 450,“ přibližuje redaktor časopisu Kroniky a kronikáři, který jezdí své kolegy školit po celé zemi.

Psaní kroniky podle něj už zdaleka není jen doménou učitelů, knihovnic a historiků. „Ač by to někteří možná nehádali, hlásí se například i ženy na mateřské a mladí,“ podotýká.

Kronikáři narážejí na ochranu údajů

Jak vlastně obecní kronika v roce 2017 obvykle vypadá? „Nejsou tam jen informace o činnosti obecní samosprávy, ale i o počasí, činnosti spolků, kulturních aktivitách, podnicích, zprávy ze světa či vzpomínky pamětníků,“ vyjmenovává Hromádka.

V kronice se tak čtenář může dočíst například to, kdy měl premiéru film Vratné lahve, že v obci instalovali nový „měřič rychlosti“, nebo že světem začaly otřásat útoky teroristů hlásících se k Islámskému státu.

Složitější práci mají kronikáři kvůli ochraně osobních údajů. Zatímco dřív bez potíží uvedli například seznam nových občánků, dnes musejí obcházet rodiče a žádat o souhlas, chtějí-li ho zahrnout.

„Udáváme údaj o úmrtnosti novorozenců či potratech. Na základě toho se mi ozvala paní, která v daném roce potratila a nepřála si, abychom ono souhrnné číslo uváděli. Nemohli jsme jí vyhovět, jde o statistický údaj, který si může kdokoli vyhledat,“ přibližuje těžkosti kronikářka Vrbna pod Pradědem Helena Rybárová.

Ve městě na Bruntálsku totiž dávají poslední tři roky obsah kroniky veřejnosti k připomínkování, což však není povinnost. „Lidé většinou trousili po městě, že jsou tam chyby, takže jsme zavedli tuto možnost, než se kronika zpracuje knižně. Obdržela jsem třeba zásadní připomínku od ženy, již jsem označila jako cestovatelku, ale ona trvala na tom, že je milovnice hor,“ líčí s úsměvem.

Nejvíc času tvorbě věnuje na konci roku. „Momentálně mám rok 2015 k připomínkování, k roku 2016 třídím poznámky podle kapitol a současně už si dělám nové záznamy pro letošní rok,“ popisuje s tím, že na malém městě by se kronikář jen touto činností neuživil. Dohodu má na deset hodin měsíčně.

Kroniku stále píšu dokumentním inkoustem, říká kronikářka Příbora

Zákon z roku 2006 nejenže nestanovuje postavení a odměňování kronikáře, ale ani žádné sankce pro případ, že někde na vedení kroniky rezignovali.

„Pokyn, že kroniku je povinna vést každá obec, je dostatečný. Není potřeba, aby byly vyhlašovány sankce, roli hraje morální stránka věci. Když obec kroniku za každou cenu nechce vést, samo o sobě to o ní hodně vypovídá. Ani v minulosti se kroniky nepsaly všude,“ říká kronikář Prahy 11 Jiří Bartoň.

I on působí jako školitel a pozoruje, že kroniky obcí již častěji vedou ženy.

„Označení ‚povolání’ neodpovídá obsahu práce ani výši odměny, je to spíš jakési poslání. Kronikář má psát pragmaticky a suše. Když chtěl F. X. Šalda otrávit kolegu literáta, řekl mu, že píše jak kronikář,“ připomněl. Materiály používá i k psaní článků do obecního zpravodaje, kam už 24 let přispívá. „Skoro každý kronikář má v sobě skrytou grafomanskou chuť,“ směje se.

Doplnit lze i kroniku, kterou desítky let nikdo nevedl

Správný kronikář podle něj píše o všem důležitém, a to i o nepříjemných věcech, když na ně dojde. Například zaznamená změny v zastupitelstvu. „Ptáte se, když je někdo na radnici soudem potrestán za korupci? Pokud je rozsudek pravomocný a konečný, je mravně zavázán, aby uvážil, co je veřejně publikovatelné podle práva,“ říká Jiří Bartoň.

Kronikář je však bezprostředně odpovědný vedení obce, která koncept a znění kroniky zpravidla schvaluje. „Vedení kroniky je politickou záležitostí a záleží na tom, jak se spolu obě strany dohodnou. Většinou má kronikář volnou ruku a tyto informace může zaznamenat pro budoucnost. Někde to naopak prochází zastupitelstvem poměrně tvrdě,“ připouští Tomáš Hromádka.

Kroniku nemají v brněnské městské části Žabovřesky, jejíž někdejší starosta skončil před pěti lety za mřížemi za braní úplatku. „Zkoušeli jsme její zavedení prosadit, jako opozice však nemáme příliš šanci, nebyla k tomu vůle. Měly by se zaznamenávat i nemilé věci, nejen to, co se kde otevřelo a nově natřelo, například právě odsouzení radních za korupci,“ uvedl zastupitel Žabovřesek za TOP 09 Jindřich Zuziak.

Lidem ze Staré Vody se vyjevila historie v podobě unikátní kroniky

Dodává, že většina z 29 brněnských čtvrtí kroniku nevede. „Myslím si, že u řady městských částí je jeden z důvodů právě to, že by se měly uvádět i negativní záležitosti. Vymlouvají se, že by museli na 300 hodin ročně zaměstnat kronikáře, ale to není hlavní důvod,“ myslí si Zuziak.

Hotové kroniky obce musejí po deseti letech od dopsání svazku odevzdat příslušnému archivu, kde se uchovávají. Ředitel Státního okresního archivu ve Žďáru nad Sázavou Vít Křesadlo nevnímá, že by v posledních letech zájem obcí o vedení kroniky významněji klesal.

„Vnímám to spíš jako setrvalý stav. Nehlásí se zástupy, avšak pořádáme setkání kronikářů, na která chodí stále zhruba stejný počet lidí, a vídám i nové tváře, takže obměna se daří. Nejhůř shánějí zájemce o tuto činnost tam, kde se kronika dlouho, třeba od 30. let minulého století nevedla,“ přibližuje.

Ani Tomáš Hromádka není k perspektivám zavedené tradice skeptický. „Kronikáři určitě nejsou na vymření, problém sehnat ochotného člověka mají především tam, kde se kronika třeba od druhé světové války nevedla a nyní se ji rozhodli doplnit, třeba v obcích v pohraničí. Je to sice složité, ale jde to,“ ujišťuje.

Kroniky nemá v gesci žádné ministerstvo, zákon totiž v roce 2006 vznikl z poslanecké iniciativy. Část agendy spadá pod ministerstvo vnitra, část pod ministerstvo kultury. „Z hlediska uchovávání psaného kulturního dědictví se i v dnešní době digitalizace jeví jako vhodné, aby kronika měla i tištěnou podobu,“ uvedla mluvčí druhého jmenovaného resortu Simona Cigánková k dotazu, zda se by kroniky v budoucnu mohly vést například pouze v elektronické podobě.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video